Fight » 3. Kapitola 1/2

24. září 2017 v 17:11 | Tew* |  Fight (Original story)
Téma: Původní povídka
Hlavní pár: Chace & Cassie
Další páry: Jill & Thomas, Max & Brian...
Hl. postavy: Cassie Morgan, Chace Wild, Jill Grey, Thomas Jones, Travis O'Donnel, Martin Morgan
Vedlejší postavy: Maxine James, Brian Stone, Will Simons, Samantha Simons, David Rock, Jessica Reynolds, Oliver Wild, Alex Wild, Emma Cooper, Tate Rogers
Anotace:
Cassie Morganová právě nastoupila na svou vysněnou vysokou školu. Má svou nejlepší kamarádku Jill, milujícího tátu a teď i byt, který je velký a útulný.
K bytu má kromě své nejlepší kamarádky ještě dva spolubydlící - Thomase a Chace.
Thomas je přítel její nejlepší kamarádky. Chace je jeho nejlepší kamarád a zpěvák kapely, která se snaží prorazit do hudebního světa.
Cassie poznává život na vysoké. Přednášky, učení, večírky a novinky, které nečekala, se na ni valí jedna za druhou. A ke všemu ji ničí její spolubydlící, který je vyhlášený pro svoje holky na jednu noc. Jak se s tím vším vypořádá?
~
Chace je typický vzor špatného kluka. Rodiče chtějí dcery dál od něj, ony však chtějí právě jeho. A on je s tím spokojený. Chodí na vysokou, má kapelu, která je čím dál tím víc populárnější a mohou doufat i v proslavení celosvětově. Podle něj má dokonalý život i se ženami na jednu noc. Podle něj mu to stačí, ale co když ho jedna dívka donutí změnit jeho postoj? Co když se stane tím, čím nikdy nechtěl být? Přítelem, žárlivým a ochranitelským, ale především... šťastnějším než kdy dřív.
Tew*: Poprvé přidávám své původní dílo na veřejnost. :D Takže Vám chci jen říct, že to není nadpřirozeno a.. no... posuďte sami co si o tom myslíte. :) A 3. kapitolka z pohledu Cassie. :)

Cassie

Ozvalo se pronikavé BUCH do mé zdi a já se posadila překvapením.
To si tady někdo dělal legraci ne? Ve tři hodiny ráno jsem byla stále vzhůru, dokonce jsem slyšela přijít i své spolubydlící. Zamračila jsem se a zabouchala do zdi za mou postelí. Ale pak mi došlo, kdo má společnou zeď s mým pokojem. No do háje.
Chace.
Chytila mě panika, proč mě sakra chytila panika? To on si za tou zdí užívá tak, že omítka padá ze stěn, ne já.
Kousla jsem se do rtu a pak málem vykřikla, když do mého pokoje vrazil Chace. Vytáhla jsem si přikrývku až po bradu a pozorovala ho.
"Co to sakra děláš?" dožadoval se, na sobě jen trenýrky, takže jsem mohla zahlédnout, že má tetováním pokryté nejen paže, ale i kousek pravého boku, na kterém měl nějaký nápis.
"Nemůžu spát, když ty... boucháš do stěny," řekla jsem, červenajíc se, když jsem málem řekla, co si myslím, že tam rozhodně dělá. Byla jsem ráda, že je tma a jde světlo jen z chodby.
"Ty tu boucháš do stěny," opáčil a usmíval se. Rozešel se ke mně. "Nebo snad žárlíš, Cassie?" zeptal se a nahnul se až ke mně.
"Běž si radši za tou holkou nebo klukem, nebo co to tam máš a mě z toho vynech." Zamračila jsem se a on se uchechtl. Pak se otočil a vyšel z místnosti.
Vypustila jsem všechen přebytečný vzduch z plic, který jsem zadržovala. Proboha živého, co to mělo znamenat?
Přemýšlela jsem nad tím vším, co se dnes událo, co se stalo s ním. Nejdřív na mě kouká tak, že vlastně odstraší lidi v mém okolí a pak promlouvá skrz píseň zcela ke mně. Nevyznala jsem se v tom. Nevyznala jsem se v něm.
Vzpomínala jsem, jak jeho oči nespouštěly pohled z mých, na jeho jizvu v obočí, která mu dodávala ještě víc na kráse. Sakra, na co to zase myslím?
Spolubydlící se rovná zákaz. Ještě mi tak chybí se zaplést s někým jako on. S někým, kdo vypadá jako ztělesnění Adónise. Měla bych si tyhle myšlenky zakázat. To rozhodně.
Nechápala jsem, co mohl vidět na mně. Jsem malá, hubená, hrudník jsem měla.. no... řekla bych, že ušel. Nebyla jsem nic extra, jako třeba nějaké ty blondýny, které prakticky nosily jen nálepky na bradavkách. Aspoň na té párty ano. Byl to... osobitý styl. Ne můj, ale co já mohu rozhodovat, že?
Radši jsem se uvelebila v peřinách, abych se pokusila usnout, protože jsem se potřebovala vyspat a nemyslet na něj. Na jeho svaly, na- BUCH!
No to si ze mě dělá legraci, ne? To tohle nemůže dělat někde jinde? Třeba na lavičce v parku nebo doma v posteli u toho stvoření? Asi ne.
Zamračila jsem se a vstala, jen ve svých kraťasech a tílku, co jsem používala jako pyžamo, se moje maličkost vydala k jeho pokoji. Chtěla jsem tam vtrhnout jako on ke mně, ale copak jsem mohla? Co když tam měl ženskou? Nechtěla jsem vidět vše, co mělo být mým očím skryto.
Sebrala jsem všechnu odvahu a zabouchala mu na dveře dlaní. Čekala jsem, dokud se neozvaly kroky a on vystrčil svou hlavu ze dveří. Vlasy měl rozcuchané, padaly mu do obličeje a já se snažila nevztáhnout ruku a nedotknout se ho.
"Co potřebuješ, mrně?" zeptal se a já udržela zalapání po dechu na uzdě. Jak mi to proboha řekl? Možná mohl měřit o dvacet centimetrů víc, ale nemusel to zmiňovat.
"Přestaň bouchat do té zdi, chtěla bych se aspoň trochu vyspat!" zavrčela jsem, moje bojovná nálada nastoupila, až to bylo s podivem.
"Sakra, vždyť nic nedělám!" obořil se a založil si ruce na hrudi. No do háje, měl perfektní svaly.
"Boucháš do mé zdi a mně padá na hlavu omítka!" řekla jsem mu naštvaně a napodobila jsem jeho gesto se založením paží na hrudi. Samozřejmě, že jeho oči hned putovaly dolů k výstřihu mého tílka. Drzoun.
"Tak pojď dovnitř a nebude na tebe padat omítka," odpověděl klidně a v očích se mu zablesklo. Zbláznil se?
"Co takhle nekoukat mi na prsa a trochu zapojit mozek? Chtělo by to, abys přestal bouchat do zdi a já ti nebudu bouchat na dveře." Řekla jsem mu. Nadějně jsem si myslela, že by to mohlo pomoct.
"Těžko," řekl a otevřel dveře dokořán, abych viděla jeho pokoj. A prsatou blondýnu v jeho posteli, která ležela pod přikrývkami a vítězně se usmívala. Asi byla šťastná, že ho vyhrála pro dnešní noc.
"To myslíš vážně? Prostě otevřeš dveře a Cassie koukni se kolem?" zeptala jsem se zmateně, ale hlavně už velmi dopáleně. Štval mě a to dost.
"Můžeš se přidat," uchechtnul se a já vyvalila oči. No, divila jsem se, že mi nevypadly z důlků.
"Trhni si, Chaci!" Odpověděla jsem mu jen, než jsem se k němu otočila zády a rozešla se do svého pokoje.
"Mimochodem, pěkný zadek, mrně!" smál se za mnou a já slyšela i smích té prsaté blondýny. No skvělé.
"Idiot, blbec," nadávala jsem si tiše, když jsem si brala polštář a deku, abych nemusela poslouchat další bouchání, které se znovu ozvalo, když se za ním zavřeli dveře.
Neměla jsem v úmyslu zůstávat ve své ložnici a do obýváku bych nevlezla, bylo to moc blízko a určitě bych slyšela nějaký BUCH taky.
Přešla jsem přes chodbu až k ložnici Jill a opatrně zaklepala, zatímco mě málem převážila peřina. Zevnitř se nic neozvalo a tak jsem opatrně otevřela dveře.
"Bylo mi hned jasný, že tady bude prázdno," zamumlala jsem si pro sebe a zavřela za sebou. Tady snad budu moct usnout.
Lehla jsem si, když jsem odsunula její přikrývky a nahradila je svými. Pak jsem se zavrtala pod deku a vítala to blažené ticho, které mě neslo do říše snů.
~
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu? :)

Anoooo! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama