Hellhound ► Prolog

6. března 2017 v 10:56 | Ellie |  Hellhound
Téma: Avengers/vlastní tvorba
Postavy: Mazikeen, Demien, Tony Stark, Thor, Loki, Natasha Romanoff, Steve Rogers, Clint Barton, Bruce Benner, Nick Fury, Maria Hillová, atd… ◄ ZDE
Páry: zatím nevím
Anotace: Náš svět už dávno není, jaký byl. Po útocích mimozemšťanů a Ultrona se ochrany země chopila skupina zvaná Avengers. Ve světě však existují i jiné hrozby, o kterých oni nemají ani ponětí. Jednoho dne na popud Furyho tým zachrání mladou dívku těsně před smrtí a přivedou jí na základnu. Celý tým se snaží přijít na kloub tomu, proč jejích bývalý velitel tolik trval na tom, aby jí našli, a hlavně chtějí zjistit více o původu jejich nového návštěvníka, bohužel marně. Fury stále mlží a sama dívka toho moc neví. Jednoho dne se však začnou dít zvláštní věci, mrtví mizí, objevují se podivná znamení a kolem základny obchází tajemná postava. Koho hledá? Kdo stojí za všemi podivnostmi? Jaká je ve skutečnosti pravá identita mladé dívky? A podaří se jím zastavit blížící se pekelnou pohromu?
Poznámka: Přináším vám novou story. Připravovala jsem jí trochu dlouho než jsem chtěla, ale myslím, že už je načase se s ní podělit. Je to zase něco jiného, jelikož je to tentokrát taky ff, ale o Avengers a připletla jsem si do toho tak trochu i svou vlastní fantazii, aby to bylo aspoň trošku zajímavější. No snad se mi to i povedlo, ale to nechám už na vás, aby jste to posoudili. Proto vám přeju příjemné čtení a díky, za každou odezvu.



Prolog


Jediný zvuk, který se rozléhal temným lesem, kromě silného deště, byly kroky. Její kroky. Menší silueta se míhala mezi stromy, pokaždé když její bosá nožka dopadla na zem to, buď zašustilo, to když běžela listím, či bylo slyšet jemné křupnutí, vždy když se jí podařilo našlápnout na větev ležící jí v cestě. Déšť sílil a stejně tak i vítr. Dívka běžící lesem sotva popadala dech. Stále dokola se ohlížela za sebe, jako kdyby se bála, že jí snad někdo sleduje, ale kromě ní, tam nikdo jiný nebyl. Tak proč ten strach? Proč a hlavně před kým tak zběsile utíkala? Znova se otočila, aby vše zkontrolovala, jenže tentokrát nedávala pozor, větev, který se jí připletla do cesty jí podrazila její malé nožky a dívka se v momentě ocitla na zemi. Skoro neslyšně zanadávala a snažila se znova postavit, bolest v kotníku vystřelující do celého těla, jí to však nedovolovala. Slzy, které se celou dobu snažila zadržovat, nakonec začaly stékat po její bledé tváři. Odtáhla se k nejbližšímu stromu a opřela se o něj. Noha jí mezitím ošklivě otekla, vyděšeně stále těkala pohledem kolem sebe a kontrolovala situaci. Déšť neustával, ba naopak stále nabíral na síle. Šaty, které měla na sobě, se jí díky tomu, jak byla promočená, lepily na kůži. Navíc byly špinavé a na několika místech roztrhané. Pár dní už pořádně nejedla a skoro nepila. Byla unavená a slabá. Lehla si do klubíčka mezi kořeny stromu a kolena přitáhla blíže k sobě. Třásla se zimou a vyděšeně se sledovala dění kolem sebe. Stále měla ten podivný pocit, jako kdyby jí někdo sledoval. Byla to jen halucinace, či v temných stínech opravdu čekal nepřítel na chvíli, kdy zavře oči a poddá se únavě, aby zaútočil a dokončil tak svoje dílo. I když jí spánek už nějakou chvíli tahal do říše snů, dívka se stále bránila. Bála se. A měla čeho. Temné oči skrývající se ve tmě sledovaly každičký pohyb před sebou. Úsměv, jenž se tajemné osobě objevil na tváři, nevěstil nic dobrého. S lehkostí jemu známou se natáhl za sebe do pouzdra pro šíp, který následně vložil do své kuše, tak, aby co nejrychleji vystřelil na svůj cíl. O malý kousek vyšel ze svého místa, ale v momentě, kdy jeho noha došlápla znova na zem, toho hořce litoval. Ihned se ozval zvuk lámající se větvě pod těžkou váhou jeho těla. Strnul v pohybu a zadíval se před sebe, kde mladá dívka trhla celým svým tělem, při zvuku který se ozval jen kousek od ní. Srdce, které jí už tak bilo jako splašené, jí div nevyskočilo z hrudě. I přes ostrou bolest v kotníku, se co nejrychleji zvedla ze země a klopýtavým krokem zamířila rychle pryč. Našel jí. Ať to byl kdokoliv, byl tu. Na tváři jejího pronásledovatele se objevil lehký pobavený výraz, rád viděl své oběti utíkat. Namířil na ni kuší. Dívka snažíc se zachránit svůj holý život mírně zrychlila. Kašlala na zranění. Teď byla pro ni priorita číslo jedna, přežiti. Muž ve stínech se zadíval na běžící kořist a poté vystřelil. V sekundě zazněl bolestivý výkřik. Jeho rty se zkroutily ještě do většího úsměvu, když šíp projel dívčiným tělem jako nůž máslem a ona padla na zem. Přehodil si kuši na záda a ráznými krok se odebral k ní. Stále ležela na zemi na břiše a svíjela se bolestí, ze zad jí trčela druhá půlka šípu, jelikož ta první se ztrácela v jejím křehkém těle. Uslyšela kroky a snažila se odplazit co nejdál do bezpečí, ale neměla už tolik síly. Došel k ní a dřepnul si, uchopil konec šípu, jako kdyby jej chtěl vytáhnout, ale udělal úplně něco jiného. Celým šípem několikrát protočil, aby zranění více prohloubil. Znova se ozval bolestný výkřik. Rád způsoboval bolest a ještě raději se díval na vyděšenou tvář zkřivenou bolestí. Bylo to zvrácené, ale přesně tohle ho uspokojovalo. Ten pohled, kterým se na něj jeho oběti dívali těsně před smrtí. A přesně takhle se na něj podívala i zraněná dívka, když lehce pootočila hlavu. Chtěla vidět, kdo je onen muž, který ukončí její život, ale jediné co spatřila, byla tmavá silueta muže dřepícího po její pravé straně. Byl celý v černém, na hlavě kapuce, aby mu neviděla do tváře.
"Proč?" zašeptala plačtivě.
"Protože si zaplatili," ušklíbl se spokojeně a znova k ní natáhl ruku, aby jí způsobil další bolest, když tu se ozvala hlasitá rána a všude se objevilo ostré světlo.
"Kurva!" zanadával neznámy a rychle vyskočil na nohy, jediné na co teď pomýšlel, byl útěk, nemohl dovolit, aby ho chytili, věděl přesně, co se děje.
"Stůj, parchante!" ozvalo se kousek od něj, když další postava seskočila někde z výšky, zřejmě z nějakého letounu.
Muž v tmavém se jen pousmál, naposled pohlédl na dívčino bezvládně tělo a dal se na útěk. Byl velmi dobře vytrénovaný, takže stačilo pár chytrých kliček, aby se vyhnul šípům, které na něj vyslala osoba za ním a zmizel neznámo kam v temném lese. Svou práci dokončí jindy, příležitost zabít jí ještě bude.
"Sakra, je pryč," zamumlal další mužský hlas vedle dívky.
"A co ona?" přidal se další hlas, tentokrát patřil ženě.
"Nevypadá to dobře, musíme jí rychle vzít na základnu," zavelel muž a pokynul dalším dvěma, aby dívku opatrně naložili na nosítka.
Ti na nic nečekali, opatrně ulomili šíp, který jí vyčníval z rány, druhou část ponechali zatím tak, přece jen nechtěli, aby na místě vykrvácela. Ránu jí provizorně ošetřili. Dívka jen slabě zaúpěla, na víc se ani nezmohla. Pořádně ani netušila co se s ní děje. Když jí lehce nadzvedli, aby pod ní dali nosítka, tehdy lehce pootevřela oči. Díky světlu sice viděla rozmazaně, ale i přesto dokázala rozlišit lidské siluety. Opodál postávaly dvě, zřejmě muž a žena, jejich hlasy před chvíli slyšela. Další dva stíny, viděla kolem sebe, zřejmě ti, kteří jí měli donést do auta či letounu, nebyla si jistá, čím se sem vlastně dostali. Chtěla se posadit, zeptat se, kde jí to odváží a kdo vlastně jsou, ale jen na sucho polkla a dál ležela na nosítkách. Cítila jak jí z rány i přes jejich ošetření stále stékala krev a vpíjela se do mokrých šatů, které stále měla na sobě. Stejně pomalu jako z ní vytékala životodárná tekutina, z ní i vyprchával život. Celou dobu se držela, z posledních sil se snažila bojovat, ale teď, když už měla skoro vyhráno, polevila.
"Něco je špatně, rychle, letíme," uslyšela zraněná dívka ženský hlas jakoby z povzdálí, netušila, o čem žena mluví, bylo jí to už jedno.
Nevnímala už nic kolem sebe, zavřela oči a nechala se pohltit prázdnotou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Virgie Virgie | 12. března 2017 v 12:02 | Reagovat

To sa mi páči - uvrhnúť nás do akcie hneď zo začiatku! :D Zatiaľ to vyzerá veľmi zaujímavo, a navyše mám poviedky s Marvel tematikou veľmi rada, takže sa už teším na prvú kapitolu. Snáď bude čoskoro! :-)

2 Ellie Ellie | Web | 12. března 2017 v 14:21 | Reagovat

Mockrát děkuji, no je to moje úplně první Marvel story, tak taky doufám, že to bude dobré. Jsem ráda, že se ti líbi a první kapitolu plánuju přidat dneska :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama