Fight » 1. Kapitola 1/2

25. září 2016 v 14:45 | Tew* |  Fight (Original story)
Téma: Původní povídka
Hlavní pár: Chace & Cassie
Další páry: Jill & Thomas, Max & Brian...
Hl. postavy: Cassie Morgan, Chace Wild, Jill Grey, Thomas Jones, Travis O'Donnel, Martin Morgan
Vedlejší postavy: Maxine James, Brian Stone, Will Simons, Samantha Simons, David Rock, Jessica Reynolds, Oliver Wild, Alex Wild, Emma Cooper, Tate Rogers
Anotace:
Cassie Morganová právě nastoupila na svou vysněnou vysokou školu. Má svou nejlepší kamarádku Jill, milujícího tátu a teď i byt, který je velký a útulný.
K bytu má kromě své nejlepší kamarádky ještě dva spolubydlící - Thomase a Chace.
Thomas je přítel její nejlepší kamarádky. Chace je jeho nejlepší kamarád a zpěvák kapely, která se snaží prorazit do hudebního světa.
Cassie poznává život na vysoké. Přednášky, učení, večírky a novinky, které nečekala, se na ni valí jedna za druhou. A ke všemu ji ničí její spolubydlící, který je vyhlášený pro svoje holky na jednu noc. Jak se s tím vším vypořádá?
~
Chace je typický vzor špatného kluka. Rodiče chtějí dcery dál od něj, ony však chtějí právě jeho. A on je s tím spokojený. Chodí na vysokou, má kapelu, která je čím dál tím víc populárnější a mohou doufat i v proslavení celosvětově. Podle něj má dokonalý život i se ženami na jednu noc. Podle něj mu to stačí, ale co když ho jedna dívka donutí změnit jeho postoj? Co když se stane tím, čím nikdy nechtěl být? Přítelem, žárlivým a ochranitelským, ale především... šťastnějším než kdy dřív.
Tew*: Poprvé přidávám své původní dílo na veřejnost. :D Takže Vám chci jen říct, že to není nadpřirozeno a.. no... posuďte sami co si o tom myslíte. :)

Cassie

Právě začal. Můj první rok na vysoké. Už nejsem malá holčička, teď už jsem ta, která chodí na univerzitu a chce začít žít.
Donesla jsem z auta poslední krabici do mého pokoje, který byl v bytě, jenž jsem sdílela ještě s třemi lidmi. Přesně tak, s lidmi. Ne dívkami. Ale jen s jednou mojí nejlepší kamarádkou a pak tu jsou dva starší kluci. Jeden chodí do třeťáku a druhý do druháku. Nepotkala jsem jen toho nejstaršího.
Thomas, ten co chodí jen o rok výš, je přítel mojí nejlepší kamarádky. Takže tak trochu bydlím se zamilovaným párem. Nádhera! Doufám, že jste postřehli tu ironii. Ano, jejich láska trvá už celé dva roky a pořád cukrují jako hrdličky. Jsem za ně ráda, to opravdu jsem, ale že bychom museli bydlet takhle? Ke všemu jsou tu čtyři ložnice. Ale jedna by mohla být klidně volná, stejně budou každou chvíli spolu.
Setřásla jsem pocit nejistoty a počínající žárlivost na jejich štěstí. Místo toho jsem odložila krabici s osobními věcmi a podívala se na svůj pokoj. Byl sice trochu malý, ale vešla se sem moje postel, dvě skříně a stůl. Přidělali mi i poličky. Všechno to bylo dospělácké. A nyní nastal život bez rodiny.
Ne, že bych jí měla hodně. Měla jsem jenom tátu, protože moje maminka umřela v mých pěti letech. Ale táta se o mě staral, jak nejlépe mohl.
"Cassie, máš všechno?" objevil se jako na zavolanou ve dveřích. Řekl, že se prostě musel ujistit, že dorazím do školy v pořádku. Milovala jsem svého tátu. S jeho blonďatými vlasy a modrýma očima byl učiněným hezounem i v pětačtyřiceti. Byl vysoký, štíhlý s postavou plavce a usmíval se tak, že rozzářil každé místo, kam přišel.
Já taková nebyla, byla jsem spíš podobou mamky. Po tátovi jsem podědila akorát ty silně modré oči. Jinak jsem byla celá máma. Drobná, přesto vysportovaná postava. Měla jsem mahagonově hnědé vlasy, které mi sahaly nad zadek ve vlnách.
"Ano tati, všechno." Přikývla jsem a podívala se do jeho starostlivých očí, které byly skoro identické s mými.
"Jsi si jistá, že chceš bydlet tady a ne doma?" zeptal se a rozhlížel. Pousmála jsem se.
"S Jill nám tu bude fajn," ujistila jsem ho a objala. "Vyprovodím tě k autu," vedla jsem ho skrz prostory bytu a seběhla schody z třetího patra dolů. Otec hned za mnou.
"Myslel jsem, že zajdeme ještě někam na jídlo. Nebo se chceš svého starého otce tak rychle zbavit?" usmíval se, škádlil mě.
"Já jen nechci, aby podlehl nějaké studentce, protože ho tady všechny okukují." Oplatila jsem mu a on se smíchem zavrtěl hlavou, než si mě přitáhl do náruče a políbil do vlasů.
"Volej mi maximálně obden nejdéle. Hlaš se. Potřebuju vědět, že je moje malá princezna v pořádku," řekl mi a já se zasmála.
"Tati, hlavně mi neříkej malá princezno na veřejných místech. Navíc, už jsem vyrostla, nemyslíš?" zeptala jsem se ho zvědavě a usmála se.
"Už je z tebe dospělá, ale pořád jsi maličká." Přikývl a pousmál se, tu maličkou jsem nekomentovala, akorát by to vedlo k přetahování se o slova. "Budeš mi chybět, zlatíčko," zašeptal a pocuchal mi vlasy. No skvělý, každý teď mohl vidět, jak mi můj otec rozcuchal vlasy. Proč já? Proč zrovna já, když je tu několik stovek dalších studentů?
"Ahoj, tati. Zavolám ti zítra, dobře?" nabídla jsem a on si povzdechl.
"A stejně svého starého otce vyhání pryč." Řekl, vrtíc hlavou a já se zasmála.
"Nejsi starý a ty to moc dobře víš," políbila jsem ho na tvář a odstoupila.
"Ahoj, Cassie. Ať se ti daří a hlavně buď opatrná. I se sebemenším problémem mi zavolej a já přijedu," řekl a poté tedy neochotně nastartoval a vycouval z parkoviště před panelákem. Pak už jsem jen viděla odjíždět jeho auto, dokud mi nezmizelo z dohledu.
Rozešla jsem se zpět ke vchodu dovnitř, abych šla zpátky. Právě teď, začal můj nový život. Nová životní kapitola.

~

"První den, teprve jsme se nastěhovali a ty už chceš jít na nějaký večírek?" dívala jsem se nevěřícně na Jill. Ležela jsem na své posteli a četla si knížku, když se přiřítila do mého pokoje s touto novinou. Byla jsem ráda, že jsem už měla vybaleno, protože jinak by nejen vletěla dovnitř, ale letěla by i vzduchem, když by zakopla o ty krabice.
"Cassie! Prosím, prosím, prosím!" klekla si před mou postel a vzpínala ke mně spojené ruce jako při modlitbě. Moje kamarádka byla jako blonďatý hurikán se zelenýma očima. Na všechno jsem jí většinou kývla, protože jsem měla dost jejích prosebných pohledů. Bylo to, jako kdyby se na vás dívalo štěně. Velké smutné oči a svěšené koutky rtů. Vždy jsem podlehla. Nejsem na to pyšná, ale prostě to tak je.
"Ale nepiju!" řekla jsem jí, protože jsem měla k pití alkoholu vždy odpor. Neodsuzuju jiné, ale mě to nikdy nevonělo. A má kamarádka Jill velmi ráda vždy provokovala.
"Samozřejmě, jako vždycky." Přikývla a usmívala se. Zase něco chystala, jak ji znám.
"A mimochodem, už jsi viděla našeho spolubydlícího? Nebo víš aspoň jeho jméno?" zeptala jsem se jí zvědavě na tu záhadu a ona pokrčila rameny.
"Jmenuje se Chace. Víc nevím, nikdy jsem ho ani neviděla. Ale podle mého miláčka to je hrozný blbec. Každou chvíli má prý jinou. Nebo to mělo být na jednu noc? Opravdu nevím," krčila rameny dál a postavila se. "Ale je to jeho nejlepší kamarád!" dodala pro jistotu.
"To jsem se toho dozvěděla," protočila jsem oči a usmála se. Zdálo se, že můj spolubydlící byl takzvaný lamač dívčích srdcí.
"Tak se obleč, zlato. Něco sexy, budeme totiž hodně tancovat," mrkla na mě a už byla pryč. Vstala jsem z postele a přešla ke skříni. Probírala jsem všechno své oblečení, abych zjistila, že jediné šaty, co se mi na dnešek celkem líbily, byly jako pro jeptišku. Tedy aspoň podle Jill. Ona byla pro - odhal co nejvíc kůže. A vždycky jí za to Thomas vynadal a poté měli vášnivé usmiřování. Jo, měla prostě kliku.
Zavrtěla jsem si pro sebe hlavou a poté si vzala ty šaty. Byly bez ramínek, držely jen na srdcovém výstřihu. Byly upnuté až k pasu, kde měly volnější sukni, která mi sahala do půli stehen. Navlékla jsem si k nim boty na vysokém podpatku a prohlédla se v zrcadle. Fialové šaty a černé boty vypadaly jako dobrá volba. Nechala jsem si vlasy volně rozpuštěné a jen si je pročesala hřebenem. Lehce jsem se namalovala a zkontrolovala výsledek. Vypadala jsem dobře. Snad bude s výsledkem spokojená i Jill.
Se svou malou černou kabelkou jsem vyšla z pokoje a zavřela. Rozhlížela jsem se po obýváku, který byl celkem bohatě vybaven. Pohodlný gauč do tvaru U, velkoplošná televize a spousta her a dalších technických vymožeností. Bylo to zvláštní, zajímalo by mě, kde na tohle vzali? Vlastně mi to bylo jasné. Thomasovi rodiče vlastnili firmu nedaleko univerzity, která se zaměřovala na výrobu technologií. Takže si mohl dovolit i takovéto kousky.
"Sluší ti to, Cas." Zjevil se vedle mě Thomas jako duch a já díky tomu nadskočila. Jen taktak jsem se ubránila poplašenému vyjeknutí.
"Díky," pousmála jsem se na Thomase a přestala zkoumat obývák. Byl čerstvě oholený, jeho ježaté hnědé vlasy byly ještě mokré ze sprchy. Držel se své tradice a měl na sobě džíny a košili.
"Jill se zase obléká tak, aby to skončilo mým výbuchem," uchechtl se a já se pousmála. Moje kamarádka měla ráda, když její miláček žárlil. A on to občas přehnal jen proto, aby ji potěšil víc.
"Ráda vidí tvé výbuchy," uculila jsem se a protáhla. Jeho hnědé oči neopouštěly dveře, ze kterých měla vyjít Jill.
"Já vím, proto jí to ještě trpím a nepálím všechny ty šaty, které vypadají jako trička." Usmíval se a já se musela usmát taky.
"Jsem tu!" vběhla do obýváku Jill a usmívala se úsměvem, který by mohl konkurovat mému otci v prozáření místnosti. Měla na sobě šaty, které by se daly nazývat tričkem, jak říkal Thomas. Sahaly jí sotva pod zadek a byly na zavazování za krkem. Doufala jsem, že tentokrát to bude jiné, přece jen, byla to vysoká. Naše vysněná vysoká.

~

Jelikož blog mi nevezme celou kapitolu, přidávám polovinu. :D Snad se bude líbit. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu? :)

Anoooo! :)

Komentáře

1 Johnny Johnny | Web | 25. září 2016 v 14:57 | Reagovat

Je to mega. 😃 Páči sa mi tvoj štýl. Len tak ďalej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama