Because ... only you can set me free ► 4. Kapitola

3. května 2016 v 12:53 | Ellie |  Because ... only you can set me free
Téma: TO/vlastní tvorba
Postavy: Lilian/Lilith, Klaus, Elijah, Davina, Hayley, Marcel, Rebekah, Sophie, atd… ◄ ZDE
Páry: Lili/Klaus/Elijah
Anotace: Klaus Mikaelson se po letech vrací do svého města, které kdysi se svými sourozenci vybudoval. Když však dojede do NO, zjistí, že je pod vládou jeho "syna" Marcela. Spolu s Elijahem a Becou se snaží znova si získat co je jejich, ale Marcel má v rukávu eso v podobě mladé čarodějky Daviny. Jenže ani Klaus nezůstává pozadu. Zjistí, že existuje ještě jedna osoba, která mu může pomoci a tak jí najde a unese k sobě do sídla. Lilian, mladá dívka, která ani netuší, kým doopravdy je, se snaží zjistit, proč je pro Klause tak důležitá. Vše se zkomplikuje v době, kdy se Lili začnou dít velmi divné věci. Začne tedy pátrat a tím se jí otevřou zakázané dveře do její minulosti. Jak nakonec příjme pravdu?
Poznámka: Klaus je naštvaný. Hledá způsob, jak Lili potrestat, zjistí však jednu nečekanou věc. Lili se trest nebude líbit, nakonec se s ním popere, ale Klausova reakce jí naštve ještě víc.



Kapitola čtvrtá

Následky...


Lili
Dozpívala jsem zrovna song, když jsem uslyšela Klause. Zařval moje jméno snad na celé město. Všichni sebou trhli a koukli jeho směrem. Musím říct, že jsem se lekla taky, ale zároveň jsem se pousmála, pokud takhle zuřil, znamenalo to pro mě jen jedno. Odchod. Seběhla jsem z provizorního podia a došla až k němu.
"Klausi, to je mi ale překvapeni," usmála jsem se na něj sladce a napila se piva, které jsem si cestou vzala.
Chvíli mlčel, bylo vidět, že se snaží uklidnit.
"Okamžitě ať všichni vypadnou, jinak za sebe neručím," zavrčel.
"Ale no ták Klausiku, pojď se bavit," napila jsem se.
Zavrčel ještě víc.
"Elijahu, chci, aby odsud všichni do 5 minut vypadli, nebo nechám své hybridy, aby měli dost vydatnou večeři. A ty moje milá jdeš se mnou," popadl mě za paži a táhl nahoru do pokoje.
"Co to sakra děláš, já se bavím," snažila jsem se mu vymanit ze sevření, ale nešlo to.
"Máš smůlu, zábava skončila. Tohle sis dovolila přespříliš," zavrčel, dovlekl mě do svého pokoje a hodil na postel.
Rychle jsem se otočila a koukla na něj, chtěl jsem vstát, ale už byl nade mnou.
"O co ti jde?"
"Ty ses bavila do teď, teď se budu bavit já," pousmál se.
"To nemyslíš vážně," koukla jsem na něj vystrašeně.
Vážně si myslel, že mu tohle dovolím? Cukla jsem sebou a chtěla vstát, ale přitiskl mě znova na postel. Zadíval se mi do očí.
"Teď budeš hodná holčička a pěkně si spolu užijeme," ovlivnil mě a já jen přikývla.
Naklonil se ke mně a lehce se otřel svými ryt a o ty mé. Nechala jsem ho a jen se na něj dívala. Když viděl, že se nebráním, vášnivě mě políbil. Začal mě hladit po těle a pomalu mi vysvlékat šaty. To jsem zastavila a přetočila jsem se s ním, sedla jsem si na něj a sundala mu triko, políbila jsem ho na hrudi a pokračovala níž až na břicho. Bylo vidět, že se mu to líbí, přivřel oči a spokojeně se usmíval. Líbala jsem ho kolem pupíku a rozepínala mu kalhoty. Když jsem se probojovala přes pásek, stáhla jsem mu je a lehce se mu otřela o přirození. Zavrněl jako kocour. Užíval si každý můj dotyk. Strhla jsem mu i trenky a šibalsky se usmála. Pak jsem, ale vstala a vzala mu všechno oblečení a utekla ke dveřím. Čekal asi něco jiného, posadil se a nechápavě se na mě podíval.
"Užij si tu zábavu sám zlato," mrkla jsem a utekla do Elijahova pokoje.
Rychle jsem zavřela dveře a opřela se o ně. Zrovna si naléval whisky do sklenky, když se otočil a díval se na mě.
"Copak?"
"Nic, jen jsem si udělala srandu z tvého bratra, čekal vášnivou noc," mrkla jsem a popošla ode dveří.
"Cože? Jako vy dva spolu?" nechápavě si mě prohlížel, stále jsem ještě v rukou držela Klausové oblečení.
Chtěla jsem mu odpovědět, ale dovnitř vletěl Klaus jako střela zabalený jen do přikrývky. Musela jsem se začít smát. I Elijahovi se na tváři objevil úsměv.
"Jak je to možné?" zavrčel.
"A co myslíš? To že jsem tě zase převezla?" mrkla jsem a hodila po něm jeho věci.
"Za to mi zaplatíš, ale teď o to nejde. Ovlivnil jsem tě."
Elijah koukal z jednoho na druhého.
"Tak to ti nevím."
UR se dostal až ke mně a znova mě ovlivnil.
"Polib mě."
"Tak to ani náhodou Romeo, zapomeň. Stačí, že jsem protrpěla ten jeden v pokoji," usmála jsem se na něj.
"Nepůsobí to, jak to, že to na tebe nepůsobí."
"Tak tohle je vážně zvláštní," vložil se do debaty Elijah.
"Aspoň mě nebudeš ovládat," vyplázla jsem jazyk a odešla k sobě.

Klaus
Stál jsem v Elijahově pokoji a nechápal, jak je to možné. Rychle jsem se oblékl, abych před ním nestál nahý.
"Kdo je a proč na ni ovlivnění neplatí?" zeptal se mě bratr.
"Netuším, ale sporýš nebere," odsekl jsem a šel ke dveřím.
"Ty víš, kdo je, ale nechceš to říct," řekl mi, ale já neodpověděl.
Došel jsem k sobě do pokoje a lehl si. Zíral jsem do stropu a přemýšlel. Vážně to bylo tím, kdo je? Anebo v tom bylo něco jiného? Musel jsem zjistit víc. Přemýšlel jsem ještě chvíli, než jsem usnul.
Ráno jsem se probudil a hned si to zamířil do sprchy. Měl jsem dobrou náladu, napadlo mě, jak se jí pomstím. Dal jsem si rychlou sprchu, osušil se, oblékl a sešel dolů do kuchyně. Kromě Lili, tam ještě nikdo nebyl. Počítal jsem s tím, že Rebekah bude vyspávat včerejší alkoholové opojení a Elijah byl kdoví kde. Lili seděla u stolu a ládovala se cereálními lupínky s mlékem a ani si mě nevšímala. Vzal jsem si s lednice sáček krve a posadil se naproti ní.
"Dobré ráno sluníčko," mrknul jsem.
Jen něco zamručela a dál se věnovala snídani.
"Musím tě nějak potrestat za tu nepovolenou párty v mém domě a taky to, cos provedla pak v pokoji, takže nejen že uklidíš ten nepořádek, co tu zbyl, Beca ti jisto jistě pomůže, ale taky uděláš slavnostní oběd, to znamená předkrm, dva chody a sladkou tečku. Dej si však záležet, nechci žádná obyčejné jídlo, ale luxusní chody," napil jsem se a čekal na její reakci.
Zakašlala, zřejmě jí zaskočila snídaně.
"Cože mám udělat?" koukala na mě nevěřícně.
"Slyšela jsi a být tebou, tak tu tak nesedím a jdu na to, čeká tě spousta práce," dopil jsem a vstal.
"Nejsem tvoje služka," zavrčela.
"Ber to jako následky za své činy," pousmál jsem se a vydal se k pracovně. "A doufám, že si dáš záležet."
"Jsi odporný bastard Klausi," zavolala na mě.
"Přestaň žvanit a jdi makat, utíká ti čas," dodal jsem a zavřel jsem v pracovně.
Sedl jsem si za stůl a vytáhl papíry o ní, potřeboval jsem je už konečně pročíst a co víc, doplnit informace a to mohla je jediná. Naše malá a drzá čarodějka Deveraux.

Sophie
Byla jsem na cestě ke Klausovi. Volal mi, abych okamžitě přijela. Samozřejmě, velký pan hybrid zavolá a všichni třeste se. Zaparkovala jsem před domem a vystoupila. Ani jsem se neobtěžovala zazvonit, prostě jsem jen vešla do domu a zamířila si to přímo za ním. Cestou jsem míjela mladou dívku, zrovna uklízela nepořádek v hale. Koukla na mě, chvíli si mě prohlížela a pak pokračovala dál. Zastavila jsem se. Snažila jsem se zařadit si její tvář. Byla mi povědomá. Nakonec jsem zakroutila hlavou a vešla za Klausem. Zamyšleně jsem došla až ke stolu a posadila se.
"Potřebuji od teb… nad čím přemýšlíš?"
"Kdo je ta mladá dívka?"
"Znáš jí?" kouknul na mě.
"Ne neznám, ale… je mi povědomá, někoho mi připomíná, někoho, koho znám," pořád mi to vrtalo hlavou.
"Docela by mě zajímalo, koho, ale to teď nechme stranou. Potřebuji, abys mi zjistila něco víc o někom, kdo se jmenuje Lilith Lamont. Ber v potaz to, že to příjmení není tak úplně její. Dali jí ho její pěstounky, nebo jak si říkaly. Být tebou začal bych v tom vašem čarodějném kruhu, někdo určitě bude něco vědět."
"Proč myslíš, že starší budou něco vědět?" nechápala jsem, kam tím míří.
"Mám takové tušení, že ano," mrknul tajemně.
"No dobře a co z toho budu mít, když ti pomůžu," pozvedla jsem obočí.
"Nezabiju tě," zasmál se.
"Jo to jsi vážně hodný, nezapomeň, že jsem ještě pořád připoutaná k Hayley," vstala jsem a usmála se.
"No a? To je jen otázka času," napil se whisky. "Sežeň mi ty informace a nechám tě pak na živu. Jo a nemusím ti říkat, že je to jen mezi námi."
"Fajn. Ještě něco?"
"Ne, můžeš jít," rozkázal mi a už se dál hrabal v papírech.
Pokrčila jsem rameny a vyšla z domu. Nasedla jsem do auta a rozjela se do města.

Lili
Klaus chtěl po mě nemožné. Uklidit celý dům a ještě jim u dělat oběd? Jsem snad superman? Naštěstí mi vážně Rebekah pomohl, za což jsem jí byla vděčná. Nakonec jsem se vybrala do kuchyně, kde jsem se dala do díla. Vážně jsem netušila, co tím myslel, když řekl luxusní jídla. Nejsem žádná kuchařka a už vůbec ne na tohle. Vzala jsem tablet a hledala nějaké recepty, které by se tomuto slovnímu spojení nejvíc podobaly. Nakonec jsem něco našla a dala se do práce. Měla jsem štěstí, že má Klaus tak velkou kuchyň a plno zásob, takže mi nic nechybělo a já se nemusela ničím zdržovat. Běhala jsem po kuchyni a chystala všechno možné, tak jsem dala něco do trouby, něco okořenila, jinde zas jen nakrájela další ingredience. Kmitala jsem po kuchyni sem a tam, byla jsem unavená už z toho úklidu, natož vařit ještě tolik jídla pro všechny. Když už jsem tak nějak měla všechno pod kontrolou, šla jsem do jídelny prostřít stůl. Pojala jsem to v jednoduchém stylu. Přece jen někdy je v jednoduchosti krása. Po dokončení práce v jídelně, jsem se znova vrátila do kuchyně a dodělávala poslední úpravy na jídlech. Slyšela jsem, že už se vedle asi usadili. Poprosila jsem jednoho z hybridu, aby mi pomohl to pomalu nosit do jídelny, začala jsem předkrmem. Opékané krevety s citronovou marinádou. Jako další byl první chod, středně propečený steak na fazolkách s chřestem obaleným v grilované slanině, druhý chod byla grilovaná ryba se žampióny a malými hříbky. Dezerty jsem zvolila dva. Panna cotta a Creme brulee. Všechno jsem položila na velký pojízdný stolek a rozjela se do jídelny, kde za stolem už všichni seděli. V čele sám Klaus. Po jeho levé straně Elijah a Beca, po jeho pravé straně Hayley. Všichni se na mě hned podívali.
"Doufám, že budeš spokojený Klausi," řekla jsem skrz zuby a nasadila úsměv.
"Uvidíme," mrknul.
"Páni, vypadá to dobře," usmála se Hayley.
"To ano a krásně to voní," pochválil i Elijah.
Usmála jsem se pyšně, byla jsem moc ráda, že se mi to všechno povedlo a vytřela jsem mu zrak. Klaus vstal od stolu a popošel ke mně, prohlédl si jídlo.
"Odnést, tohle není to, co jsem chtěl," zavelel jednomu z jeho sluhů. "A všechno vyhodit."
Zírala jsem na něj s otevřenou pusou, jestli je to jen vtip.
"Ale…," nezmohla jsem se na nic víc.
"Žádné ale, měla sis dřív rozmyslet ty svoje nápady. Nebo sis vážně myslela, že to jen tak přejdu? Tak to ses spletla kočičko. Se mnou nikdo zametat nebude," zavrčel.
Mlčela jsem, do očí se mi draly slzy. Ten zmetek! Takže to celé byla jen jeho hra, jak mi to vrátit a udělat si ze mě dobrý den.
"Jsi odporný hajzl!" zařvala jsem na něj a vlepila mu facku.
Na nic jsem nečekala a zmizela z domu. Přes slzy jsem ani nevěděla, kam běžím, ale potřebovala jsem pryč, už jsem tam nechtěla být. Věděla jsem, že Klaus hned za mnou pošle ty své gorily, aby mě našli. Musela jsem se je za každou cenu zbavit. Vběhla jsem do postranní uličky a zastavila se v její polovině. Do sekundy se za mnou objevili dva hybridi. Otřela jsem si oči a koukla na ně naštvaně. Kdybych mohla, klidně bych je zabila, ale já proti nim byla jen malý pán. Oba se pousmáli a pomalu se ke mně blížili. Najednou se mi zase udělalo nevolno a zatočila se mi hlava. Cítila jsem se jinak, jakobych, to ani nebyla já. Vzrostla ve mně podivná síla. Napřáhla jsem mírně ruku.
"Myslíš si, že nás tohle zastaví?" zasmál se jeden z nich.
Mlčela jsem, přála jsem si jen jedno, aby bylo po nich. A jen na tohle jsem se soustředila. Oba popošli ještě blíž ke mně a nepřestávali se smát.
"Zničím vás," sykla jsem naštvaně a a stiskla ruku v pěst. V tu samou chvíli se oba zarazili a chytili se za hrud. Vystrašeně na mě zazřeli a padli na zem mrtví. Vítězně jsem se pousmála a popošla k jejich mrtvým tělům. Ujistila jsem se, že je vážně po nich a otočila se na místě. Z vesela jsem si kráčela pryč a pískala si.
"1:0 pro mě Klausi," řekla jsem si s úsměvem a zmizela.

Přehled jídel podávaných u večeře:

Prostřený stůl:

Předkrm:

První hlavní chod:

Druhý hlavní chod:

První dezert:

Druhý dezert:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama