You Are Mine ► 9. Kapitola

29. dubna 2016 v 8:11 | Tew* |  You Are Mine
Téma: The Vampire Diaries
Hlavní pár: Kol/Elena/Enzo
Další páry: Zatím žádné
Hl. postavy: Elena, Kol, Enzo, další časem
Vedlejší postavy: Časem
Anotace: Elena se narodila do chudé rodiny v Bulharsku, která je už po generace rodinou, která slouží těm nejvyšším šlechticům. A tak i Elena jde z práce do práce. Když se však objeví nový šlechtic, kterého nikdo nezná, tak je ona ta, která mu má sloužit. Co se však stane, když si nebude dávat pozor? Napíše se tak její budoucnost, ve které utíká před majetnickým upírem, který věří v lásku na první pohled a nehodlá se jí vzdát.
Tew*: Snad se bude líbit. :)

Současnost, USA, New Orleans

Jako kdyby se všechno odehrávalo znovu. Sledovala jsem Kola, který si s drobným úsměvem očišťoval ruku od krve, kterou na ni měl z Enzova hrudníku. Enzo vedle mě ztěžka oddechoval a zhroutil se na stěnu, podíval se na mě a semknul rty pevně. Uteč.. Nabádaly mne jeho oči, trochu pohnul i hlavou, aby mi dal najevo, že mám utíkat. Ale proč? Nebavilo mě to. Chtěla jsem jen už žít. V klidu, žádný útěk před psychopatem.
"Takže, Enzo, řekni mi, jak se daří? A co jsi prováděl s mou snoubenkou?" optal se Kol a pohlédl na něj. Mluvil klidně, ale v hlase byla slyšitelná hrozba. Otřásla jsem se a rozhlédla. Kolem nás stálo několik upírů, ale přitom žádná z nich nebyla žena. Podivné...
"Dařilo by se mi lépe, kdybych tě už nemusel nikdy vidět," zavrčel tázaný a posunul se pomocí zdi trochu výš. "A Eleně jsem zachránil život před vlkodlakem, co se chtěl jen pomstít na upírovi. Bylo mu jedno, že je nevinná," odplivnul si a já ho pozorovala.
"Cože?!" zařval Kol a podíval se na mě, jako kdyby se chtěl ujistit, že mi nic není.
"Zabil jsem ho a ji vzal do bezpečí," dodal Enzo a podíval se na mě. Opětovala jsem jeho pohled. "Aby jsi mohl být s ní," dodal a já vytřeštila oči. Co to říkal?
"Výborně," usmíval se Kol a pak luskl prsty. Mezi upíry to zavířilo a poté byla hozena ke Kolovým nohám malá upírka. Blondýna. "Tady máš to, co jsi takovou dobu hledal," řekl a já se dívala na tu dívku. Nemohlo jí být víc jak dvacet.
"Lorenzo?" uslyšela jsem tichý, plačtivý hlas. Dívka opatrně vzhlédla a podívala se na jmenovaného. Enzo stál jako přikovaný, jen zíral, viděla jsem v jeho očích slzy.
Že by... to přece není možné...
"Lorenzo?" zopakovala a třásla se. Klečela na zemi, opírala se o ruce a upírala na něj pohled plný slz v jejích modrých očí.
"Emily," zašeptal, než se svezl na kolena a vztáhl k ní ruce. Dívka se rozplakala a přelezla k němu, pak se mu schoulila do náručí jako kdyby byla ještě malé děvčátko.
"Shledání rodiny, jak milé," pronesl Kol. Zamračila jsem se, tohle bylo šílené. Podívala jsem se na sourozence. Enzo mi to vše řekl, bylo to ale jen proto, abych ho chápala? Vždyť i já sama jsem věděla, jak je rodina důležitá. Vyčítal si to, že mě připravil o otce a hrál to na obě strany. Nejspíš se vymanil z Kolova vlivu, ale ne na dlouho. Jelikož mu Kol vyhrožoval tím nejcennějším na světě. Jeho malou sestrou. Chtěl mě chránit z vlastní vůle, nechtěl mi ublížit, věděla jsem to, ale právě teď musel. Nemohla jsem ho z toho vinit. Pro rodinu člověk udělá cokoliv. Dokonce zradí i ty, co jim nic neprovedli.
"Jsi v pořádku?" slyšela jsem zašeptat Enza, který něžně odhrnul vlasy své sestře z tváře a držel její obličej v dlaních. Pátral po všem, co by jí jen trochu uškodilo. Trochu jsem záviděla, taky jsem si přála bratra, který by o mě pečoval a bál se o mě. Velký ochranářský bratr.
"Už ano," vzlykla Emily a znovu ho objala. Já se opět podívala kolem. Upíři jen koukali, ani náznak emoce v jejich tvářích,žádný posměch, hněv nebo soucit. Zvláštní.
"Je mi to líto, Eleno," zamumlal pak Enzo a vzhlédl ke mně ze země, kde klečel se svou sestrou. Pousmála jsem se a pokrčila rameny.
"Chápu to," zamumlala jsem, i když jsem zcela nechápala to, proč předtím tolik chtěl, abych utekla.
"Tak konec toho fňukání," zavrčel Kol a přešel ke mně, chytil mě za ruku a podíval se mi do očí. "Jdeme domů," zamračil se a začal mě táhnout pryč od Enza a Emily.
Ohlédla jsem se na ně a viděla, že jsou kolem nich ti upíři. "Co se to děje?" zeptala jsem se zmateně.
"Sice mi tě předal a ochránil, ale i tak neuposlechl. Zemřou," zavrčel Kol a táhl mě dál. "Nechal jsem jim chvilku na shledání,"dodal, jako kdyby to mělo být nějak výjimečné.
"To neuděláš," vydechla jsem vyděšeně a snažila se ho zastavit. Zastavila jsem, doslova jsem zarazila paty do země, aby se mnou nemohl hnout.
"Udělám, protože můžu a chci. Lorenzo mi dobře sloužil, dokud jsem mu mohl vyhrožovat rodinou, ale pak? Nic.. tak jsem po smrti rodičů našel jeho sestru a proměnil ji. A od té doby ji držím a nechávám své muže se občas pobavit," pokrčil rameny, ale bylo vidět, že se mu nelíbí, když vzdoruju. Jenže já na něj jen zírala, než jsem zavrčela. A bez rozmyšlení, což jsem asi měla, jsem mu dala facku. Ruka mě svědila od té rány, jeho tvář byla lehce zarudlá, ale díky schopnosti léčení se opět zbarvila do normální pleťové barvy. Polkla jsem, když jsem viděla jeho výraz. Na chvíli v něm problikla upíří tvář, ale poté se uklidnil.
"Jsi zrůda," šeptla jsem a znovu se podívala na výjev za mnou. Enzo schoval sestru za sebe, aby byla mezi ním a zdí. A i když se ještě hojil kvůli Kolovi, nepřestával chránit svou malou sestru, bojoval s upíry jak jen mohl.
"Nejsem, jen si jdu za tím, co chci," povzdechl si Kol. "Ale jestli ti to udělá radost, můžu je zastavit," navrhl pak a já na něj překvapeně koukla.
"Opravdu?" šeptla jsem.
"Ano, jako svatební dar," ušklíbl se a já se zamračila. Měla jsem tušit, že v tom bude háček.
"Ti tvoji upíři mi neublíží, že?" zeptala jsem se místo toho.
"Zabil bych každého, kdo by se tě jen dotkl," odpověděl mi okamžitě a já se pousmála.
"Přesně to jsem chtěla slyšet," řekla jsem mu a on vypadal nadmíru spokojeně. Jako kdyby vyhrál. Nahnul se ke mně, ale já ho kopla mezi nohy a vytrhla se mu. Pak jsem se upíří rychlostí přemístila přímo před Enza, zrovna když jeden upír držel dřevěný kolík namířený na něj.
"Eleno, okamžitě uteč," řekl mi hned Enzo, ale já stála přímo před ním a dívala se na ty upíry, kteří se ihned stáhli. Asi museli mít bobky v kalhotách z Kola. Pousmála jsem se.
"Vezmi sestru a rychle běžte, Enzo," zašeptala jsem a stála před nimi. Dívala jsem se, jak se upíři rozestoupili a šel k nám jejich velitel. Všemocný Kol.
"Nenechám tě tu, proto jsem chtěl, aby jsi utekla," zavrčel na mě upír za mnou, stále schovával sestru za sebou.
"A já tě chráním, představ si," odsekla jsem mu a podívala se na Kola, který se mračil měřil si nás pohledem.
"Stáhněte se, protože jestli jí zkřivíte jen jediný vlásek na té její tvrdohlavé hlavě, zabiju vás," řekl upírům a natáhl ruku směrem ke mně. "A ty pojď. Odejdeme a oni zůstanou naživu, neublížím jim už," zavrčel neochotně.
Nechtěla jsem s ním jít, ale co mi zbývalo? Vždyť mě pokaždé našel. Ani jeho rodina ho nedokázala zadržet.
Rebekah skončila v rakvi a nikdo nevěděl kde je, protože ji Kol schoval. Pak Elijah, jeho bratr, zmizel beze stopy. A Klaus? Ten hledal další do své hybridí armády, která by porazila všechno a všechny. Na Kola mu nezůstal čas. A na mě? Taky ne. Skoro.
"Dolů," zavrčel mi Enzo do ucha a já zmateně zamrkala, než mě jeho ruka, strčila dolů a v druhé ruce držel zbraň. Vyděšeně jsem na něj koukla, protože jeho tvář byla zkřivená hněvem, přesto se jeho upíří stránka neprojevila.
"Co to děláš, Lorenzo?!" zavrčel Kol, ale než stihl zakročit, jmenovaný vystřelil a trefil Kola přímo doprostřed čela. Ztuhla jsem a zírala na hroutícího se Kola. Upíři, co mu sloužili, se zmateně dívali na zhroucené tělo svého pána a pak se podívali na nás. A sakra. Jejich tváře se měnili, špičáky se jim prodloužily, pod očima se objevily žilky. A poté zaútočili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama