Wolf's Bride ► Prolog

23. dubna 2016 v 21:23 | Ellie |  Wolf's Bride
Téma: TW/vlastní tvorba
Postavy: Lia Vitiello, Peter Hale, Derek Hale, Cora Hale, Talia Hale, Michael Hale, Bibiana Vitiello, Claudia Vitiello, Federico Vitiello… ◄ ZDE
Páry: Lia/Peter
Anotace: Ona, mladá a nezávislá dívka, pocházející s malého města Valley Hills z velmi vlivné rodiny Vitiellu. Užívá si každičkou chvíli svého života, plánuje si, jak procestuje svět, pozná nová místa a zařídí si život podle svých představ. On, charizmatický muž, pocházející z Beacon Hills z rodiny Haleu, který ví, co od života chce a jde si za tím přes všechny překážky. Kromě toho, že oba pochází z rodiny vlkodlaků, je nespojuje absolutně nic, ale to se má všechno změnit. Vůdci klanu a zároveň otcové rodin se rozhodli, jak spojit obě rodiny dohromady a zajistit tak lepší ochranu před lovci. Rozhodli, že si dcera Vitiellu vezme syna rodiny Haleu. Když se to Lia dozví, s otcem se ostře pohádá a odmítne si vzít cizího chlapa. Ani on není nadšený, že ho nutí oženit se s "malou holkou" a odmítne. Ani jednomu to však nepomůže a den po Liiných 20 narozeninách se koná svatba. Od prvního okamžiku, co se ti dva viděli, je jasné, že to nebude procházka růžovým sadem. Ba naopak. Lia se bude snažit od první chvíle dělat naschvály, aby odradila svého muže a on se s ní rozvedl a dal jí pokoj, ale ani její manžel nezůstane pozadu a sám jí to vrací i s úroky. Hádky jsou na denním pořádku a dusno by se dalo krájet. Den ode dne se všechno stupňuje až do chvíle, kdy se něco zvrtne a půjde o život. Změní je to a najdou k sobě cestu nebo budou i nadále pokračovat v italské domácnosti?
Poznámka: Přináším prolog k nové povídce, doufám, že se bude líbit.



Prolog


Stála nervózně před oltářem. Celou tu dobu byla tiše. I své ano skoro zašeptala. Věděla, že tohle je konec její svobody, jejích snů. Otočila se ke svému již manželovi. Její prsty se třásly jako lístečky ve větru, jak je lehce zvedla. Zrychlil se i její srdeční tep. Peterovy mužné ruce byly pevné a vyrovnané, jak vzal ty její a dal jí na její prst prsten. Krásný prsten s bílého zlata s 30 - ti malými diamanty. Co pro jiné bylo určeno jako znak velké lásky a oddanosti, pro ni to nebylo nic víc než svědectví o tom, že patří jemu. Denní připomínka klece, jménem manželství, ve které bude uvězněná po zbytek svého života. Dokud jich smrt nerozdělí - nebyly to žádné prázdné sliby stejně jako u dalších párů, kteří vstoupili do manželství. Pro mladou nevěstu, už ale nebyla cesta ven. Byla Peterova až do samého konce, tak jak to bylo tradicí v jejich rodinách. Stále si v duchu opakovala, že měla raději odejít, když měla šanci, ale ona to nedokázala. Teď na ni zíraly desítky tváří z Haleovy i Vitiellovy rodiny, včetně rodinných přátel. Teď už pro ni byl útěk nemožný a stejně tak i rozvod. To by vrhlo na celou její rodinu špatný stín a dobře věděla, že by jí za to všichni nenáviděli. Jako mála toužila po svatbě z lásky, přála si mít manžela, kterého by milovala, stejně jako on jí a jejich život by byl tak šťastný a dokonalý. Ale teď na jejich pocitech nezáleželo. Její otec jí domluvil svatbu přes její protesty, i přes její úpěnlivé prosení ba dokonce pláč, kterým se nakonec ze všeho snažila dostat, ale otec byl neoblomný. Jeho slovo znamenalo mnoho a on jej nikdy neporušil. Tahle svatba nebyla o lásce, důvěře nebo volbě. Bylo to o povinnosti, cti a o tom, co se od vás očekávalo. Svazek, který zajistí mír mezi rodinami, ale i sílu v boji proti lovcům. Lia dobře věděla, že její svatba byla jen obchod, nic víc. Obě rodiny slábly, když se objevili lovci. A tak se oba klany rozhodly jejich nepřátelství uložit k odpočinku a pracovat spolu, aby porazily jejich nepřítele. To se Lie její otec a nejen on, snažil říct od jejího zasnoubení s Peterem a nejen to, zvlášť jí bylo vtloukáno, že by měla být poctěná, když si brala nejstaršího syna Haleovic rodiny. Věděla to a nebylo to tak, že by neměla čas se připravovat na tento moment. I tak strach držel její křehké tělo ve vytrvalém stisku.
"Můžeš políbit nevěstu," ozval se kněz a vyrušil jí tak z myšlenek.
Brunetka zvedla svou hlavu. Každý pár očí v zahradě jí pozoroval a čekal na záchvěv její slabosti. Její otec by velmi zuřil, kdyby nechala projevit jakýkoliv nesouhlas či snad udělala scénu, v očích Peterovy rodiny a všech zúčastněných by vypadal jako slaboch, který si neumí sjednat pořádek. Lia od mala vídávala svou matku nést perfektní masku, která byla jedinou ochranou poskytnutou pro ženu, a proto neměla ani mladá dívka skoro žádné potíže s donucením své tváře do poklidného výrazu. Nikdo nevěděl, jak moc chtěla utéct. Nikdo kromě Petera, kterému to neušlo. Nemohla to před ním skrýt, nehledě na to, jak moc se snažila. Její tělo se nepřestávalo třást. Jak se její ustrašený pohled setkal s Peterovýma šibalskýma, modrýma očima, mohla říct, že to nějak věděl. Jak často vyvolával v ostatních strach? Sklonil se k ní. Na jeho tváři nebyl žádný znak váhání, strachu nebo pochyb. Dívčiny rty se třásly proti jeho puse, jak se jeho oči zabořily do těch jejích. Jejich zpráva byla jasná: Jsi teď jenom moje!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama