New Generation I. - Trouble ► 2. Kapitola

29. dubna 2016 v 17:16 | Ellie and Perla |  New Generation - Trouble
Spolupráce: s Perlou
Téma: TVD/TW/TO
Postavy: Alexia Gilbert, Lucas Bennett, Nicole Bennett, Olivia Lockwood, Stiles, Derek, Lydia, Scott, Kira, Peter...◄ ZDE
Páry: zatím žádné (časem se uvidí)
Anotace: Mystic Falls už nie je ako kedysi. Upíry z neho odišli a ľuďom sa naskytla príležitosť nažívať si spokojne. To si aspoň mysleli, kým im ich životy neovplyvnili ich vlastné rozhodnutia. Deti. Alexia Gilbertová, tiché, no zároveň až prehnane úprimné dievča sníva s otvorenými očami a snaží sa vyhýbať konfliktom. Avšak tie si ju niekedy nájdu aj samé. Nicole a Lucas Bennettovci, dvojčatá, no aj tak je každý z odlišný tak, že viac sa to už nedá. Jeden lieta za dievčatami a druhá radšej sedí nad knihami. Olivia Lockwoodová, dcéra, ktorá má po svojej mame viac ako len vzhľad a blonďavé vlasy stále hľadá toho pravého a nič pre ňu nie je prekážkou. Avšak možno sa vyskytne niečo, čo zmení jej život. Čo zmení život im všetkým. Študijný pobyt v Beacon Hills. Pre niekoho možno zaujímavé, ale pre štyroch kamarátov to najhoršie, čo ich rodičia mohli vymyslieť. Čo sa stane, ak sa nič netušiaci ľudia ocitnú uprostred mesta, ktoré je majákom nadprirodzena?
Poznámka: Olivie začíná měnit názor, že by se jí rok mimo domov zamlouval? Lucas pak následně s holkami cestuje do nového domova.



Kapitola druhá

Cesta do nového města


Stála pod tekoucí vodou a nechávala padat kapky na její hebkou pokožku. Milovala ranní sprchu, vždy jí dodala potřebnou energii a vzpružila jí do nového dne. Ani dneska to nebylo nic výjimečného. Když byla ve sprše dostatečně dlouho, zabalila se do ručníku a přešla k sobě do pokoje, aby tak pokračovala v zkrášlování. Sedla si ke stolku a začala se líčit, nejdřív řasy, lehce tváře a pak přetřela leskem své dokonalé tvarované rtíky. Poté si pročesala své dlouhé blonďaté vlasy po matce a zapletla si je do copu. Když byla hotová, pousmála se na sebe v odrazu zrcadla.
"Oli, zlatíčko, snídaně je na stole," zezdola se ozval hlas její matky.
"Jen se obléknu a hned budu dole," odpověděla jí dcera a otevřela šatník
Stejně jako její matka i ona měla trochu větší šatní skříň, obě totiž milovaly nakupování a to doslova.
"Budeš to mít studené," ozval se tentokrát její otec.
"A jo pořád," zavrčela a oblékla si černé upnuté tílko a riflové kratičké šortky.
Ještě se navoněla svou oblíbenou vůní a s úsměvem na tváři sešla dolů do kuchyně, kde už společně snídani její rodiče. Kdysi hlavní roztleskávačka a královna ročníku a kapitán školního fotbalového týmu. Oba seděli u stolu a usmívali se jeden na druhého, když však Olivie došla až k nim, jejich zrak padl na dceru.
"Na co tak koukáte?" nechápavě si je změřila pohledem a posadila se.
"Nic, jen pro tebe máme novinku," začala Caroline a podala své dceři obálku.
"Co je to?" nechápavě si jí od matky převzala.
"Malé překvapení," mrknul na ni otec a odpil si kávy.
Olivie se zamračila a otevřela obálku, na světlo vytáhla letenku do Kalifornie.
"Cože? Vy mě posíláte na rok pryč?"
"Ano zlato. Spolu s Bonnie a Elenou jsme se tak dohodli. Pojedete všichni čtyři. Bude to pro vás něco nového a uvidíš, že se nebudete nakonec chtít ani vrátit," usmála se její matka a napila se ranní kávy.
Olivie se zamračila a stále v rukou držela onu letenku. Nemohla uvěřit, že to myslí vážně. Že jí chtějí poslat někde do nějakého zapadákova a navíc s ním. S Lucasem.
"Mami, já nechci nikde jet, prosím, mohla bych tu zůstat?"
"No tak Oli, uvidíš, že ten rok uteče jako voda. Všichni se naučíte samostatnosti, uvidíte zase něco nového než jen Mystic Falls. Zažijete dobrodružství a zábavu a hlavně budete tam všichni čtyři, takže se nemusíš bát, že budeš úplně sama," vylíčila jí to hezky máma s úsměvem.
Olivie jen znuděně protočila očima a povzdechla si.
"Mami, ale to je naprostá blbost, dochodit poslední ročník můžu i tady. Dokonce se bojím i zeptat, co je to za díru to město, kde jedeme. Mají tam aspoň nějaké obchodní centrum nebo kavárny? Pochybuju, že ano," dívala se na svoje rodiče s malou nadějí v očích, aby řekli, že město, do kterého je posílají, je přímo město jejích snů. Samotné LA.
"Bohužel tě musíme zklamat zlato, není to Los Angeles, jak sis asi myslela, je to menší městečko, s mamou jsme tam byli a vypadá to tam suprově," pousmál se Tyler na svou dceru.
Nejdříve ani on nebyl nadšený z toho nápadu poslat svou jedinou dceru pryč, ale jeho dokonalá žena Caroline mu nakonec přece jen vysvětlila, že je to přece jen dobrý nápad a tak nakonec souhlasil i on.
"Vážně úžasné, lepší to asi už nebude," povzdechla si mladá dívka a vstala od stolu.
"Měla by sis pomalu zabalit, odpoledne pro tebe přijedou ostatní," dořekla Caroline a začala umývat nádobí po snídani, kterou pro svou rodinu udělala s láskou.
Olivie si sbalila letenku do obálky a vydala se nahoru do svého pokoje. Vytáhla svůj největší kufr a položila jej na postel. S nevolí se přesunula k šatníku a pomalu z něj začala vytahovat své oblíbené kousky. Skládala si je pečlivě do kufru a přemýšlela u toho. Sice to zprvu ihned zamítla, ale teď se jí vidina malého dobrodružného výletu docela zalíbila. Na tváři se jí vykouzlil nepatrný úsměv. Bude to brát jako svou další zkušenost, která na ni ve světě čeká. Jediná věc, která její nadšení kazila, byl fakt, že jede i její bývalí. Lucas.
Nakonec nad tím jen mávla rukou a pokračovala v balení. Pečlivě si vybírala každičký kousek, musela přece vypadat naprosto dokonale každý den, přesně tak, jak jí učila její matka. Po dlouhých hodinách konečně zapnula zip na posledním kufru a vydechla si. Převlékla se do svého oblíbeného outfitu a s pomocí otce nakonec snesla všechna zavazadla až ke dveřím. Měla ještě čas, než jí vyzvednou ostatní a tak si sedla do obývacího pokoje spolu s rodiči.

***

Lucas si dobalil poslední kousky svého oblečení. Vzal velký kufr i s cestovní taškou a nesl je k autu. Nebyl dvakrát nadšený z toho, že musí odjet, navíc se svou bláznivou sestrou, sestřenicí a Olívií, svou bývalkou. Nerozešli se spolu zrovna v dobrém a teď s ní má být několik hodin v letadle a ještě k tomu rok ve společném domě. Začínal z toho šílet a to pořádně. Stále více přemýšlel o tom, zda se nemá raději znova vrátit do domu a prostě říct, že jím na nějaký roční pobyt kašle.
"Přemýšlíš o útěku?" zasmála se za ním jeho sestra a položila svoje tašky na zem.
"Ne, spíše přemýšlím o tom, že nakonec zůstanu. Mám své plány a naši mi to celé zkazili," zavrčel naštvaně a kouknul na všechny její tašky, které k autu nosila na etapy, jelikož by je asi všechny najednou nepobrala.
"To myslíš vážně? Vždyť je to skoro celý tvůj pokoj, ani do letadla nás kvůli tobě nepustí."
"Hele nech si to jo. Když už tam musím jet, tak ať mám všechno. Já nejsem ty. Jak vidím ty tvoje zavazadla, tak mám pocit, že ti postačí jedny spodky na měsíc," začala se hlasitě smát.
"Haha, vážně vtipné," ušklíbl se Lucas na svou sestru a začal nakládat do auta i její zavazadla.
Když naložil poslední sestřinu tašku, pořádně zavřel kufr auta a otočil se. Zrovna k nim přicházeli rodiče, aby se rozloučili. Poté i se svou sestrou nasedli a vyjeli vyzvednout sestřenku Lexi. Ta je už čekala před domem i se svými zavazadly. Rychle je naložili a vyjeli i pro čtvrtou osobu, která s nimi měla strávit poslední školní rok. Olivie toho taky měla docela dost, přece jen byla holka, ale se společnými silami i její tašky natlačili do auta a konečně vyjeli na letiště. Zatímco se Lucas ujal skládání kufru do vozíku, holky šli vyzvednout letenky.
"Co si myslíte o tomhle potrhlém nápadu našich rodičů?" ozvala se po chvíli Lexi, když postávala u pultu a čekala na letenky.
"Nejdříve jsem byla naštvaná, ale při balení se mi to rozleželo v hlavě a usoudila jsem, že by to mohla být docela fajn změna," usmála se na své kamarádky Olivie. "jen Lucas by jet nemusel," zamračila se mírně.
Lucasova sestra se hlasitě zasmála.
"Ani já tím nejsem nadšený, to mi věř," vložil se do toho Lucas, který se konečně dovlekl i se všemi zavazadly.
Olivie nad ním jen zakroutila hlavou a odešla se postavit opodál. Lucas chtěl jít za ní, aby si to aspoň nějak vyříkali, ale jeho sestra se na něj zamračila a tak toho nakonec nechal. Když se konečně dočkali letenek, odbavili je a nechali odvézt všechna jejich zavazadla, mohli se přesunout do letadla a usadit na svá místa.
"Tak jak se usadíme?" zeptala se všech snědá kráska.
"Jestli ti to nebude vadit, sednu si s tebou," hned se ozvala Olivie a posadila se k oknu, vedle ní se tedy usadila Nikki.
Druhou dvojici tvořili Lucas a Lexi. Oba se posadili. Čekalo je ještě pár minut na zemi a menší bezpečnostní pokyny. Nakonec se přece jen dočkali a letadlo vzlétlo k nebesům.
Lucas seděl s podepřenou hlavou a pozoroval dění za oknem.
"Neboj se, ono se to s Oli ještě zlepší," vlídně na něj promluvila jeho sestřenka.
"Právě se bojím toho, že už ne. Do doby než jsme spolu začali chodit, byli jsme dobrými přáteli a pak se to pokazilo," povzdechl si mladík a dál zíral na oblaka.
"Dej tomu čas, rozešli jste se před nedávnem, nemůžeš čekat, že bude hned všechno ok a kdoví jaké to bude tam," pokračovala blondýnka v rozhovoru a snažila se ho mírně povzbudit.
"Asi máš pravdu," pokusil se o usměv. "Co to zase píšeš?" zeptal se po chvíli, když si všiml, že v ruce svírá notes a tužku.
Moc dobře věděl, že jeho sestřenka psaní přímo miluje a bez těchto dvou věci sotva vyjde ven.
"Ale nic zajímavého, jen jeden příběh," sladce se usmála.
"A název má?" zeptal se zvědavě.
"Jasně. Jmenuje se to Hra padlých."
"Zajímavý název, dáš mi to někdy přečíst?" culil se střapatý mladík na svou drahou sestřenku.
"Když budeš hodný, tak jednou ano," usmála se a otevřela notes. "Těšíš se tam?" optala se ho po chvíli.
"Popravdě? Ne, chtěl jsem zůstat, ale pochybuji, že by mi to doma prošlo," povzdechl si a prohrábl si své krátké vlasy. "A co ty?"
"Nevím, mám smíšené pocity, ale řeknu ti to, až budeme na místě," mrkla a pak se dala do psaní, zatím co se mladík znova zadíval do oblak.
Zavřel oči a snažil se aspoň na chvíli odpočinout. A to se mu také podařilo v době, kdy usnul.
Po několika hodinách se nakonec letadlo sneslo na jedno z kalifornských letišť. Všichni čtyři si posbírali všechna svá zavazadla a společně se vydali k autu.
"A čím tam jako dojedeme?" pozvedla tázavě obočí Nicol a rozhlížela se kolem sebe.
"Táta mi řekl, že na parkovišti na nás už bude čekat auto, které budeme mít," vysvětlil děvčatům Lucas.
Následně se všichni vydali za ním a přesně tak jak řekl se i stalo. Skutečně na parkovišti našli auto na jejich jméno. Klíčky si vyzvedli u obsluhy parkoviště a společně nacpali veškeré tašky do auta, když byli hotoví, nasedli i oni a vydali se na cestu.
Za řidiče si vybrali jediného muže, který s nimi byl. Lucas jel podle navigace, přece jen nechtěl, aby se první den ještě někde ztratili.
"Kdy už tam budeme?" znuděně se optala Nikki svého bratra a prohlédla si své dokonale upravené nehtíky.
"Já nevím, asi půl hoďky," pokrčil rameny Lucas a šlápl lehce na plyn.
Už se taky docela těšil, až budou na místě. Pozorně koukal na cestu a řídil dál, už si myslel, že snad nikdy nedojedou, když konečně míjeli onu ceduli s nápisem města, ve kterém měli strávit společný rok svého života.
Beacon Hills.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama