New Generation I. - Trouble ► 10. Kapitola

29. dubna 2016 v 19:06 | Ellie and Perla |  New Generation - Trouble
Spolupráce: s Perlou
Téma: TVD/TW/TO
Postavy: Alexia Gilbert, Lucas Bennett, Nicole Bennett, Olivia Lockwood, Stiles, Derek, Lydia, Scott, Kira, Peter...◄ ZDE
Páry: zatím žádné (časem se uvidí)
Anotace: Mystic Falls už nie je ako kedysi. Upíry z neho odišli a ľuďom sa naskytla príležitosť nažívať si spokojne. To si aspoň mysleli, kým im ich životy neovplyvnili ich vlastné rozhodnutia. Deti. Alexia Gilbertová, tiché, no zároveň až prehnane úprimné dievča sníva s otvorenými očami a snaží sa vyhýbať konfliktom. Avšak tie si ju niekedy nájdu aj samé. Nicole a Lucas Bennettovci, dvojčatá, no aj tak je každý z odlišný tak, že viac sa to už nedá. Jeden lieta za dievčatami a druhá radšej sedí nad knihami. Olivia Lockwoodová, dcéra, ktorá má po svojej mame viac ako len vzhľad a blonďavé vlasy stále hľadá toho pravého a nič pre ňu nie je prekážkou. Avšak možno sa vyskytne niečo, čo zmení jej život. Čo zmení život im všetkým. Študijný pobyt v Beacon Hills. Pre niekoho možno zaujímavé, ale pre štyroch kamarátov to najhoršie, čo ich rodičia mohli vymyslieť. Čo sa stane, ak sa nič netušiaci ľudia ocitnú uprostred mesta, ktoré je majákom nadprirodzena?
Poznámka: Olivia přemýšlí o Peterovi a Lydia se jí snaží varovat. Nechá si blondýnka poradit?



Kapitola desátá

Otázky a odpovědi


Seděla na posteli a stále přemýšlela o tom, co se stalo. Nezdál se jí tak špatný, ale po tom, co jí řekla Lydie, si najednou nebyla ničím jistá. Líbil se jí, to si musela přiznat, jediné co teď potřebovala, bylo, zjistit víc. Sundala si svoje oblečení a vlezla si do sprchy, zavřela oči, myslela, že na chvíli vypne, ale nešlo to. Jen co to udělala, v mysli se jí objevil obraz chvíle, kdy jí Peter políbil, nevědomky si sáhla prsty na rty a pousmála se, když si to uvědomila, hned s tím přestala a prohrábla si rukou vlasy. Zavrtěla hlavou a rychle dokončila sprchu, vyšla a osušila se. Oblékla si něco pohodlnějšího a sešla dolů. Lydie seděla v obývacím pokoji a četla si nějakou školní knihu. Olivia nejdříve prošla do kuchyně, kde si udělala horkou čokoládu, poté se vrátila do pokoje za svou kamarádkou. Sedla si naproti ní. Lydia zvedla svůj pohled a pohlédla na blondýnku popíjející čokoládu. Olivia se na ní také podívala, přemýšlela, jak začít.
"Pokud máš hlad, máma udělala nějaké jídlo," začala první rusovláska.
"Ne díky, nemám hlad," zamumlala blondýnka. "Spíše se chci na něco zeptat."
Lydia tušila o co asi jde a jen si povzdechla.
"Jde o Petera?"
"Ano, chci vědět, proč jsi to řekla? Proč by měl být nebezpečný? Vysvětlíš mi to?"
"Oli, nech to být prosím, nemá to cenu," ukončila Lydia debatu, dřív než vůbec začala, zavřela knihu a vstala, chtěla odejít, ale její nová spolubydlící jí zastavila.
"Takhle mě neodbudeš, chci vědět, co jsi tím myslela, a nedám ti pokoj, dokud mi to nevysvětlíš!" mírně zvýšila hlas Lockwoodovic dívka.
Lydia jí pozorovala, nejdříve nechtěla nic říkat, ale možná, že když řekne o Peterovi pravdu, Olivia toho nechá a bude tak v bezpečí.
"Fajn, řeknu ti, co chceš."
Mladá blondýnka odložila hrnek s čokoládou a přehodila si nožku přes nožku.
"Chci vědět, proč jsi řekla o Peterovi ty věci."
"Protože chci, aby ses od něj držela co nejdále, není takový, za jakého ho máš."
"To už jsi říkala, ale já chci vědět proč. Proč se od něho mám držet dál? Co udělal?" zeptala se zvědavě Oli.
"No na to abych ti řekla, co všechno Peter udělal, budu potřebovat týden," řekla Lydia a mírně se pousmála.
"Haha to je vtipné a teď vážně, mluv!" zamručela netrpělivě blondýnka.
"Koukej Peter je… byl kdysi…," povzdechla si rusovláska, nemůže ji přece říct, co kdysi Peter býval, nerada by jí vyděsila, nadpřirozenem, přece jen byla odjinud. "Je to idiot, nám všem hodně ublížil, vlastně nás málem zabil. Já jsem kvůli němu skončila i v nemocnici. Je nebezpečný a vážně by ses měla od něj držet dál, prosím Olivie," zašeptala poslední slova Lydia a pohlédla na svou kamarádku.
"Ale vždyť na mě je milý a…," zavrtěla hlavou. "Pořád nemůžu uvěřit tomu, co jsi řekla."
"Tak tomu věř, protože to, co jsem ti teď řekla je pravda, málem zabil mě i mé přátelé. Vždy dostane, co chce a je jedno, jestli půjde přes mrtvoly. Pokud nechceš i ty skončit zle, poslechneš mě," dokončila svou řeč Lydia a odešla z pokoje.
Oli se zamračila a doběhla jí.
"Zdá se mi to nebo žárlíš?"
"Cože?" koukala na ni překvapeně rusovláska.
"Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že všechno říkáš jen proto, abys to ty sama měla pro sebe. Dobře jsem viděla ten pohled, kterým ses na něj dívala."
Lydia se na ni překvapeně podívala. Měla chuť se začít smát té absurdnosti, kterou vypustila z úst její blonďatá kamarádka. Nakonec se jen mírně pousmála a založila si ruce na prsou.
"To co jsi teď řekla, myslíš vážně?"
"Promiň, ale všechno co jsi řekla, znělo jako blbost. Kdyby byl vážně tak nebezpečný, jak říkáš, dávno by přece seděl v base a ne si spokojeně vykračoval městem," mračila se Oli. "Takže jediná věc, která dává smysl, je, že žárlíš."
"Peter má konexe, takže si umí dobře věci zařídit," sledovala jí rusovláska, už vážně nevěděla, co jí má říct. "Koukej, myslela jsem, že si nějak normálně promluvíme. Řekla jsem ti, jak to je a klidně ti to potvrdí i ostatní. No to, že mi nevěříš, je mi docela líto, protože to s tebou myslím dobře Oli. Drž se od Petera co nejdál a nic se ti nestane. Říkám to jako kamarádka kamarádce," povzdechla si Lydia.
"Ale…,"
"Žádné ale… Vždyť je Peter od tebe o dost starší, spíš než přítel by mohl být tvůj otec. A navíc on už dceru má a v našem věku. Byla bys jen k smíchu vedle něj," řekla Lydia.
Oli se zarazila, když to uslyšela.
"Jaká dcera? O čem to mluvíš?" mračila se dívka.
Lydia nasadila usměv a podívala se na ni.
"Ty jsi ještě nepotkala Maliu?? No tak to bys měla, ta by ti to rychle vysvětila. Jako jeho dcera ho zná nejlépe a jen ti moje slova potvrdí."
Olivia zmlkla a jen na ni zírala, vstřebávala informace. Lydia se pousmála, chvíli ji pozorovala a pak se odebrala do svého pokoje, měla ještě nějakou práci a nechtěla se s ní dál dohadovat, musela teď pomoct ostatním, aby se dožili rána.
Blondýnka se jen tiše dívala za svou spolubydlící a kamarádkou zároveň. To co řekla, bylo jen proto, že nechtěla věřit těm věcem, které jí Lydia o Peterovi navykládala. Po tom, co se rozešla s Lucasem, byl Hale první chlap, který se jí vážně líbil. Cítila se v jeho blízkosti fajn a doufala, že by z toho časem mohlo být i něco víc. Jenže čím víc o tom všem přemýšlela, tím víc si přestávala být jistá, zda to byl dobrý nápad. Nechtěla si pokazit přátelství s Lýdií ani ostatními a navíc dobře věděla, co by jí na to řekly holky - Nikki a Lexi. Také by jí od toho odrazovaly. A navíc měl dceru, která se přátelila se všemi novými lidmi z Beacon Hills, které znala. Připadala si jako pitomec. Proto se rozhodla, že dřív než vůbec něco začne, to celé utne. Už s ním nepromluví ani se nesejde. Pokud byl vážně tak nebezpečný, bylo to nejlepší řešení.

***

Napil se vody, i když ani té trošce v skleničce moc nevěřil. Kira se děla naproti němu a dávala na něj pozor. Po tom, co se stalo v koupelně, ho moc nechtěla spouštět z očí. Chvílí se díval do sklenky, než jí následně odložil.
"Co se děje?" zeptala se ho Kira.
"Nic," zamumlal a povzdechl si, ona mu to však nevěřila a zeptala se znova.
"Nic to určitě není, takže co se děje Lucasi, sotva ses napil."
"Pořád to nechápu. Co se vlastně stalo? Vždyť jsem se skoro utopil, ale ani jsem nebyl ve vodě," kouknul na ni.
Ať přemýšlel sebevíc, na nic přijít nemohl. Připadal si jako blázen, málem se zabil a kvůli čemu? Snu? Přeludu? Nebo to snad vážně byla všechno pravda? Povzdechl si a prohrábl vlasy. Kira ho pozorovala, sama netušila, co se děje, proto se také s Lýdií domluvily, ona bude hlídat Lucase a Lydia zjisti nějaké informace o Agramonovi.
"Ani já nic nevím. Jsme zmatení stejně jako ty. Bože Lucasi, vždyť ses skoro zabil."
"Sakra myslíš, že to nevím? Málem jsem se z toho bláznil, ta voda…byla všude, nemohl jsem dýchat, ale nechápu jak."
Kira chvíli mlčela, snažila se najít nějakou odpověď, ale sama tápala v nicotě.
"Neboj se, vyřešíme to. Najdeme nějaký způsob nebo informace, cokoliv co ti pomůže," pousmála se na něj s nadějí, že všechno bude dobré.
"A kde? Vždyť ani pořádně nevím, kdo nebo co to je? Proč se mi to děje?" začal mladík znova pokládat otázky, začínal být zoufalý.
"Lydia šla domů, třeba se jí něco podařilo najít, uvidíš. Nenecháme tě v tom samotného."
"Ne to ne. To po vás nemůžu chtít. Nějak… nějak to zvládnu sám, určitě ano," vstal a začal se po kuchyni procházet.
"Samotného tě v tom určitě nenecháme," koukla na něj Kira.
"Jenže já vás do toho tahat nechci, prostě to zvládnu sám a konec," zamumlal a odešel vedle do obývacího pokoje, kde se natáhla na pohovku.
Měl toho za dnešek opravdu dost, koukal do stropu a přemýšlel. Kira se odebrala tiše za ním, nechtěla ho nechat o samotě ani chvíli, bála se, že by se znova mohlo něco stát, posadila se do křesla naproti němu a pozorovala. Lucas stále zírat do stropu, pomalu se mu však začaly klížit oči, mladá dívka se pousmála, když po chvíli usnul a spokojeně oddechoval. Oddechla si trošku, když spal, bylo jednodušší ho hlídat, navíc mu nemusela odpovídat na otázky, sama přece neznala odpovědi. Chvíli na něj koukala, pak vzala mobil a vytočila Lydii, byla zvědavá, zda její kamarádka našla nějaké informace. Chvíli to zvonilo, než se na druhém konci ozval hlas Lydie.

***

Olivia uznala, že své chování přehnala a došlo jí, že by udělala hodně velkou pitomost, kdyby si s Peterem něco začala. Proto se rozhodla, že se Lydii omluví. Vstala a odebrala se nahoru do pokoje. Cestou nahoru si v hlavě přehrávala celou omluvu. Když už byla skoro u dveří, zastavila se. Škvírou mezi dveřmi slyšela Lýdiin hlas. Zřejmě s někým telefonovala, už se otočila, že odejde, ale pak se zarazila. Snažila se přijít, komu patří hlas na druhém konci, chvíli jí trvalo, než poznala, že jde o Kiru. Věděla, že poslouchat není slušné, ale nedalo jí to. Tiše stála u dveří, doufala, že se tak možná dozví něco víc, když však uslyšela Lucasovo jméno, zarazila se. Nechápala ale proč. Přistoupila proto blíž ke dveřím a snažila se naslouchat dál.
"Jak je na tom?" zeptala se Lydia a prohlížela u toho nějakou knihu.
Oli trochu víc pootevřela dveře, aby i viděla, snažila být se jako myška.
"Jak se to vezme, stále se snaží přijít na to, co se stalo. Jenže já mu nemám co říct, když sama nevím."
"Doufám, že ho máš stále na očích, nechci, aby si zase ublížil," povzdechla si Lydia a listovala dál knihou.
Olivia nechápala o čem je řeč. Lucas si chtěl ublížit, ale proč? On přece na tohle nikdy nebyl. Lehce se zamračila a poslouchala, musela to zjistit.
"Já vím a neboj se, pořád ho sleduju, teď usnul na pohovce, takže snad bude klid, ale i tak musíš zjistit kdo nebo co je Agramon," řekla Kira z telefonu.
"Hledám, ale zatím jsem v té blbé knize nic nenašla, Gerard tu má snad všechno ale zrovna tohle ne," zamručela nespokojeně rusovláska a pokračovala v činnosti, kterou dělala. "Počkej, mám to…. Tady je něco málo."
"A co? No tak mluv Lydie," naléhala netrpělivě kamarádka.
Blondýnka stále nechápala, o čem se ty dvě baví a co má společného nějaký Agramon s Lucasem. Nakoukla o trochu víc dovnitř a čekala, co se dozví dál.
"Podle toho, co zde Gerard napsal, jde o démona strachu…vyvolává v lidech ten největší strach, znásobí ho a tím své oběti donutí se zabít, jen aby to utrpení nepodstupovali znova a znova," mladá dívka se na chvíli odmlčela.
"To je všechno?" zeptala se zvědavě Kira.
"Ne jen, to dál nemůžu rozluštit."
"Sakra a je tam aspoň co máme dělat?" povzdechla si dívka v telefonu.
"Ano, musíme ho zabít co nejdřív, máme čas do rána a musíme si pohnout, dřív než zabije Lucase a kdoví kdo bude další na seznamu," odpověděla Lydia a prohrábla si vlasy, pro ni samou tohle byla novinka, s nikým takovým se doposud nesetkali.
Navíc jí nešlo do hlavy, proč jde zrovna po Lucasovi a pokud měli být i další oběti, kdo by to měl být? Plno otázek jí vířílo hlavou. Dokonce si ani nevšimla stojící Olivie v jejím pokoji, která zmateně zírala na postel, kde před rusovláskou ležela otevřená kniha. Oli se chtěla zeptat na víc věcí, ale tím by se jen prozradila, proto tak jak vešla se z pokoje i vypařila a nechala Lydii tak, zalezla k sobě a dávala si střípky pomalu dohromady. Věděla, že zde byl nějaký démon, který šel po Lucasovi a dokonce mu už nějak i ublížil a také, že mohou být další lidé v nebezpečí. Co když to byla ona, či Lexi a Nikki? Co když další obětí bude někdo z nich? Musela něco udělat, i když vlastně nevěděla co.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama