Love Hurts ► Damon & Elena

29. dubna 2016 v 9:07 | Tew* |  Short Stories by Tew*
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Damon & Elena
Hl. postavy: Damon, Elena
Vedlejší postavy: Žádné
Anotace: Damon Elenu opustil a ona přežívá se zlomeným srdcem. Její nejlepší kamarádka ji však vytáhla na večírek, na kterém hnědovláska nemohla vydržet. Jenže právě díky tomu možná, měla to štěstí, že potkala svého lamače srdcí v pošmourném počasí.
Tew*: Taková mini kraťoučká jednorázovka, kterou jsem napsala na nějaký divný popud. :D Zní velice divně, ale snad i přesto se vám snad bude líbit. :) Obrázku si nevšímejte, je šíleně divnýýý. :D Prosím o komentáře, děkuji. :)

Všude v místnosti vládl smích, hlasitá hudba, tanec a reflektory. Bolely mne z toho oči. Co se to vlastně děje? Proč jsem tady, když nesnáším takové večírky? Vlastně vím. Moje nejlepší kamarádka chtěla už někam vyrazit, protože sedět doma ji nebavilo.
Proč jsem s ní šla já, když tu nechci být? Protože jsem potřebovala zapomenout. Přestat myslet na NĚJ. Pan 'Zlomím vaše srdce' se vypařil hned poté, co mi oznámil, že jsem byla jen jeho hračkou. Milovala jsem ho, stále ještě k němu něco cítím, ale on si se mnou jen hrál. Jsem naivní, když si myslím, že ve světě existuje láska? Nejspíš ano. Sama jsem si to zažila. Být šťastná a vznášet se a pak propadnout hluboko, brodit se blátem neštěstí.
Vzduch! Potřebovala jsem vzduch. Čistý, aspoň převážně, který není zaneřáděný od kouře cigaret, alkoholu a pachu zpocených těl.
Vyšla jsem ven z baru a omotala kolem sebe své holé paže, jak jsem najednou začala drkotat zuby o sebe. Vánoční čas, zima. Vločky padaly kolem mě a shromažďovaly se už na hromádkách bílého sněhu. Kolem mne nešel ani živáček, byla jsem sama na ulici, jen v tílku a džínách, které sotva ohřívali moje zmrzlé tělo. Ale přesto jsem byla na čerstvém vzduchu, užívala si odhlučnění od hudby uvnitř, od smíchu, od párů, co se k sobě až moc měli.
Cítila jsem, jak mi je čím dál větší zima, jak se na mě vznáší více a více vloček. Mé vlasy už byly od rozteklého sněhu celé mokré a já si připadala jako zmoklá slepice. Třela jsem rukama své paže, až jsem ucítila známé teplo mého kabátu, který mi někdo přehodil přes ramena. Překvapeně jsem se podívala za sebe a zůstala stát. Jeho nádherné oči se na mne upíraly, káraly mne za to, že jsem sama a mrznu. Chyběly mi. Všechny pocity z mého zlomeného srdce, jako kdyby se zacelily. Srdce začalo opět poklidně být v rytmu spokojenosti. V očích mne pálily slzy, jak jsem nevěděla, co si myslet, co povědět.
,,Mrzí mě to," prolomil ticho jeho hlas plný surových emocí. Polkla jsem knedlík v krku, abych mohla odpovědět, ale nic ze mne nevyšlo. Ani hláska. Zapečetila jsem své rty zpátky k sobě a sklopila pohled k zemi, na své kozačky.
,,Kde ses tu vzal?" zašeptala jsem nakonec a podívala se zpět do jeho tváře, kterou osvětlovalo pouliční osvětlení. Vypadal úchvatně jako vždycky. Vypadalo to, jako kdyby se mu vločky záměrně vyhýbaly, aby nezkazily jeho perfektní vzhled.
,,Přišel jsem se omluvit a říct ti, že jsem to nemyslel vážně. Bál jsem se svých citů. Nikdy v životě jsem necítil nic takového. Nikdy jsem nemiloval nikoho, kromě mé rodiny." Odmlčel se, aby nabral dech do plic. Pod jeho koženou bundou jsem si mohla jen představovat jeho vypracované svalstvo. ,, A pak jsi přišla ty, nakráčela sis do mého života a v mém srdci jsi rozbila všechnu necitlivost, kterou jsem si vybudoval. Potřeboval jsem vědět, co se to děje, ale pak… jsem to prostě nevydržel a musel jsem se tě vzdát. Teď vím, že to byla fatální chyba a já jí budu litovat navždy." Řekl a pohlédl mi do očí. Zářily ve tmě jako kočičí.
,,Ublížil jsi mi," špitla jsem. Nevěděla jsem, co mám říct. V hlavě jsem měla najednou naprosto vymeteno, jako kdybych cítila, že se mi tam potuluje suché roští jako na prérii. Jeho proslov byl plný citů a já věděla, že přede mnou neudržoval dlouhodobé vztahy, ale co když mi ublíží? Co když mi znovu takhle ošklivě zlomí srdce? To jsem nechtěla. Neunesla bych to znovu.
,,Udělám cokoliv, abych tě měl zpátky. Naprosto cokoliv," řekl, jako kdyby četl mé myšlenky a bál se, že bych se otočila a odešla.
,,Bolelo to," zamžikala jsem, jak se mi do očí draly ty proradné slzy.
,,Já vím. Nikdy si neodpustím, že jsem ti ublížil, ale prosím. Vrať se zpátky ke mně." Vzal mé ruce do svých dlaní a já cítila teplo, co z něj vyzařovalo a zahřívalo mé srdce.
,,Jak můžu vědět, že mi znovu takhle neublížíš?" zeptala jsem se. Hlas se mi třásl, jak od zimy, tak i od potlačovaných citů k němu.
,,Protože jsem si uvědomil, že tě miluju a nehodlám se tě jen tak lehce znovu vzdát." Řekl slova, kterým jsem rozuměla. Cítila jsem to stejně. Ach bože, nad čím to přemýšlím? Proč mi to říká?
,,Taky tě miluju," šeptla jsem a hleděla do těch hlubin jeho očí. Uviděla jsem záblesk štěstí, než si mne přitáhla do hřející náruče. Obalil kolem mě více kabátu a kladl polibky do mých vlasů. Hladil mne rukama po zádech a já se cítila znovu šťastná. Malá jizvička byla na mém srdci po rychlém zahojení. Věřím, že za chvíli už tam nebude, protože když jsem s ním, jsem šťastná, cítím se neporazitelná a milovaná.
,,Už nikdy tě nedám, neopustím," šeptal mi konejšivě a já se k němu ještě víc přitulila.
,,To doufám, protože jestli ano, láska opravdu bolí." Špitla jsem do jeho hrudi a zavřela oči.
,,Ano, to ano, ale my máme štěstí, protože máme jeden druhého." Cítila jsem jeho úsměv ve vlasech. ,,Miluju tě, Eleno." Řekl a políbil mne na rty. Modré duhovky se do mne zabodávaly upřímným pohledem.
,,Miluju tě, Damone." Zašeptala jsem a polibek mu oplatila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama