It's Our Continue, Niklaus ► 14. Kapitola

29. dubna 2016 v 8:49 | Tew* |  It's Our Continue, Niklaus
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Klaus & Caroline
Hl. postavy: Klaus, Caroline, Elijah, Marcel, Rebekah, Katherine
Vedlejší postavy: Elena, Damon, Stefan, Bonnie, Tyler, Sabine (Celeste) a Sophie....
Anotace: Klaus bude otcem? Tak to je šok. Jak pro něj, tak i pro budoucí maminku Caroline. Jak je možné, že je těhotná, i když je upírka a on hybrid? Pomohou čarodějnicím z Francouzské čtvrti, které jim nabízí na oplátku pomoc s miminkem? Co se stane dál ve slavném New Orleans, městě hříchu?
Tew*: Tak a je tu pokračování povídky It's Our Beginning, Caroline.


"Je překrásná," zamumlala Caroline, jak jsme naši dcerku měli uprostřed postele mezi sebou. Usmál jsem se a pozoroval mou malou modrookou Abby cucat si palec.
"Ano, to je, ale i tak jí budeš muset někdy vyměnit plínu ty," uculil jsem se na ni.
"No, já rodila v bolestech, užívej si plínky zatím jen ty, protože já ještě kojím," vyplázla na mě jazyk a já se zasmál.
"Nevadí mi to, jsem rád, že můžu aspoň s něčím pomoct," řekl jsem jí s úsměvem a pohladil malou po bříšku, protože se právě spokojeně napapkala.
"Hmm..." zamručela Car neurčitě a když jsem se na ni podíval, věděl jsem proč, usmál jsem se. Moje sladká Car už spokojeně oddechovala. Poslední dobou byla unavená a já se jí nemohl divit. Ale jelikož na ní bylo krmit naši malou holčičku a zvládat vše po porodu, měla na to právo.
"Maminka spinká," uculil jsem se na naši malou holčičku a pak ji opatrně vzal do náruče a políbil na čelíčko. Uložil jsem ji hezky do postýlky, co máme vedle postele a šel se osprchovat. Poté jsem si lehl k mé milované a objal jsem ji, přikryl jsem nás pořádně a kouknul na hodiny. Bylo jedenáct večer. Tak se uvidíme má sladká holčičko za čtyři hodiny pro tvé papání. Usmál jsem se, objímal Car a usnul jsem.
***
Nářek mé malé holčičky se nesl celou ložnicí. Zamručel jsem ospale a už jsem si sedal, když se Caroline trhnutím vzbudila a posadila se. Přelezla přese mně a já zamručel bolestí, když mě kopla do nohy. Ale radši jsem nic neříkal a jen na ni ospale kouknul. Usmál jsem se, když vzala naši malou dcerku do náruče. Kolébala s ní ze strany na stranu a tiše pobrukovala melodii nějaké ukolébavky. Byla nádherná a moje, nemohl jsem se dočkat, až ji požádám o něco, na co jsem potřeboval tolik času, abych sebral odvahu.
***
Ráno přišlo nečekaně rychle, probudil jsem se jako první. Caroline i Abby spinkaly a tak jsem se tiše vykradl z ložnice a šel jsem do kuchyně, abych svou Car překvapil snídaní. Prohrábnul jsem si rukou vlasy a přemýšlel nad vším co se dělo. Zda už je to špatné za námi. Vypadalo to, že se situace v NO mění. Čarodějky mohly čarovat dokud neohrozily upíry jinak, než v sebeobraně. Upíři nechali čarodějky dělat to, co chtěly a Marcel měl přijít dnes na návštěvu, aby se podíval na svou sestřičku.
Rebekah měla přiletět do týdne a prý možná přivede Matta, ale nebyla si jistá kvůli Marcelovi. Stále totiž nevěděla, jak na tom s ním bude.
Elijah nosil skoro každý den nějaké nové věci. Ať už hračky nebo oblečení, boty, zásoby přesnídávek a různých pochutin pro miminka. Bylo na něm vidět, že on bude strýček, co rozmazluje.
O Kolovi jsem moc neslyšel, naposledy jsem o něm slyšel, když nás Damon zval, abychom jeli za nimi na cestu, to bylo vše.
Finnovi jsem volal a sdělil jsem mu, že je strýček. Poblahopřál mi, ale poté zavěsil. Naše rodinné vztahy nebyly ty nejlepší.
Připravoval jsem palačinky, protože je Car měla ráda a usmíval jsem se. Bylo to náročné být rodiči, ale stálo to za to. Obzvlášť, když jsem viděl svou malou princeznu, jak na nás koukala modrýma očima, které má po mně. Caroline měla pravdu, je mi podobná.
"Dobré ráno," pozdravil mě bratr a vzal si z lednice krev, nalil si ji do hrnku a posadil se ke stolu.
"Dobré," kývl jsem a dělal dál palačinky.
"Tak jak se vám daří?" usmál se a já mu úsměv oplatil.
"Skvěle, už spinká celé čtyři hodiny, než se probudí," zaševelil jsem. Byl jsem šťastný a dával jsem to všem najevo.
"Ano, slyšel jsem. Má hlas po tobě," řekl mi a já se zasmál a kouknul na něj.
"Neprovokuj," usmíval jsem se.
"Jen říkám pravdu," mrkl a pak šel ke dveřím, protože někdo zvonil. Měl na sobě jen pyžamové kalhoty, bylo to zvláštní, nevidět ho celého oblečeného nebo aspoň v obleku.
"Kdo je to?" zavolal jsem a vypnul sporák, protože jsem měl hotovo, šel jsem za bratrem a zastavil se na místě.
"Niklausi," usmíval se a já zavrčel.
"Otče," odsekl jsem a připravoval se na útok, ale ten nepřišel. Mikael jen prošel kolem Elijaha dovnitř do domu a rozhlížel se.
"Nejsem tu skrz tyhle důvody, jestli se toho obáváš," řekl mi a pozoroval mě.
"Tak proč sakra stojíš v mém domě?!" zavrčel jsem na něj.
"Niku? Co se děje?" zeptala se Car z vrchu schodů. Měla na sobě kraťásky a tílko na spaní, v náručí měla naši dcerku, která byla vzhůru, ale Car byla ještě napůl ve spánku.
"Takže tohle je ta upírka, co ti dala dceru," řekl Mikael a já zavrčel a podíval se na bratra, který tam jen zmateně stál. Všichni jsme mysleli, že otec je zamčený v hrobce, kde se nemohl hnout.
"Car, běž s Abby do ložnice a zamkněte se tam, dobře? Hned jsem u vás, lásko."
"Ale.." zašeptala Caroline zmateně, na to se však můj bratr vzpamatoval a přemístil se k ní nahoru. Vedl ji rychle do ložnice.
"Nemusela se mě bát, neublížím dítěti," uchechtnul se. "Ale měl bych, že? Je přeci ďáblovo sémě," zavrčel pak a proměnil se, vrhl se na mě, ale to jsem ho odhodil.
"Zabiju tě," zavrčel jsem, ale on se jen zasmál a vytáhl kolík z bílého dubu. Zamračil jsem se, myslel jsem, že už nebyl.
Slyšel jsem dohadování se Caroline a Elijaha, ale neřešil jsem to, jen jsem doufal, že můj bratr ochrání mou dceru a mou vyvolenou.
Mikael se na mě vrhl a srazil mě k zemi spolu se stolkem a vázou, co jsme měli tady v hale vždycky, zavrčel jsem a sledoval, jak se kolík z bílého dubu řítil k mému srdci. A to to začínalo jako pěkný den...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama