It's Our Continue, Damon ► 4. Kapitola

29. dubna 2016 v 8:18 | Tew* |  It's Our Continue, Damon
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Damon & Elena
Hl. postavy: Damon, Elena, Kol
Vedlejší postavy: Jenna, Jeremy, Bonnie, Stefan, Caroline, Klaus, Rebekah
Anotace: Vášnivý vztah pokračuje. Zacelují se rány, objevují se nové. Jen co se Damon s Elenou přiblíží víc ke svému šťastně až navěky, objeví se nečekaný host.
Kol přijel spolu se svými sourozenci do MF, aby se trochu porozhlédli. Jenže jeho zajímá hlavně brunetka, která je zamilovaná až po uši do Damona Salvatora. Jak si "Delena" poradí s Původním, který se nechce vzdát?
Tew*: Pokračování Delena povídky (It's Our Beginning, Elena)! :D Všechno se děje a zároveň neděje.

Děj se propojuje s dějem povídky It's Our Continue, Niklaus
Takže pokud tu jsou nesrovnalosti a nechápete něco, najdete to v té druhé povídce. :D


Díval jsem se na spící Elenu. Já v noci skoro ani to jedno oko nezamhouřil, jak jsem dával pozor na ni, dával si pozor na Enza a Kola, a přemýšlel. Musel jsem toho hodně zařídit a noc k tomu byla ideální. Samozřejmě, musím do toho zapojit i Enza, který by se naštval ještě víc, kdyby byl z tohohle mimo.
A tak jsem rezervoval místo pro mě a Elenu, Enza, Stefana, Bennetovic čarodějku a malého Gilberta. Rick mi řekl, že se tam s Jennou dopraví později. Zřejmě byl naštvaný, když jsem ho vyrušil uprostřed noci, stejně tak však i Bonnie a Stefan. A Rebekah s Mattem taky, kteří mi odpřísáhli, že se Kol nic nedozví. No a Enzo nespal, takže jsem viděl jen úlevný výraz, když jsem se ho zeptal, zda se připojí. Ale musel mi slíbit, že Eleně nic neprozradí. Nevěděl jsem proč, ale Enzo měl k Eleně nejspíš nějaké ty sympatie. Věřil jsem mu, protože mě ujistil, že mi ji nechce přebrat. Tak snad to tak bude.
Jemně jsem pohladil svou upírku po vlasech a ta se s ospalým zamručením pohla a pak se stále spící přivinula ke mně a já se usmál. Políbil jsem ji něžně na čelo a pozoroval ji. Byla nádherné, moje a já její. Milovala mě a já ji. Nemohlo být lépe. Tedy, mohlo, kdyby se tu někde nepotuloval ten Mikaelson.
,,Damone? Proč nespíš?" zašeptala a já si teprve teď uvědomil, že měla otevřené oči, ve kterých se stále nacházel opar ospalosti a ustaraně si mě prohlížela.
,,Spal jsem dost," zamumlal jsem jí do vlasů a políbil ji do nich. Víc se u mě uvelebila.
,,Celou noc jsi nespal, dokazují to ty kruhy, co máš pod očima." Zamručela a já se uchechtl.
,,Hlídal jsem, miláčku." Odvětil jsem jí jemně a ona se na mě znovu podívala. Ten její pohled: Nevěřím ti ani co by se za nehet vešlo. ,,Taky tě miluju," řekl jsem jen na ten pohled a vyloudil z ní potěšený úsměv.
,,Moc dobře víš, že tě miluju, ale musíš spát." Kárala mě a já protočil oči, takže jsem dostal její dlaní do hrudi. Nebolelo to, ale i přesto jsem zahrál, jak moc mi ublížila.
,,Nechcete se ztišit? Upír se tu snaží spát, když dovolíte, aspoň na tu chvíli!" vrazil do dveří naštvaný Enzo jen v boxerkách a já zakryl rychle Eleně oči. A tím jsem si vysloužil jak smích od mé milované, tak i od Enza, který se opřel o futra od dveří.
,,Promiň, už budeme potichu." Odpověděla Elena a vykoukla spod mé ruky a uculila se. Uchechtl jsem se a zabalil ji celou pod peřinu, takže nic neviděla, za to moje boxerky se začaly stahovat dolů. Mávnul jsem na Enza, aby rychle zmizel a když se podíval na peřinu, tak viděl proč.
,,No tedy, ospalá Elena nemá zábrany. Příště se vedle ní budím já!" zasmál se a já po něm mrsknul polštářem, ale to už byly dveře zavřené a já zasténal, když si Elena začala hrát.
***
,,Balit? Jak myslíš, že si mám začít balit?!" Elena mě sledovala velmi nechápavě. Po našem milostném kolečku v posteli a ve sprše jsem jí jen řekl, aby si začala balit. Víc nic.
,,Připravil jsem večer kufry. Já mám už vše zbalené, ale musíme ještě tobě," osvětlil jsem jí to a ona párkrát zamrkala, než se zamračila.
,,Proč?" založila si ruce na prsou a já si povzdychl.
,,Protože spěcháme?" navrhl jsem a ona na mě vyplázla jen jazyk. To mi připomnělo, co prováděla ráno.
,,Damone," zavrčela a já zvedl ruce na znamení rezignace.
,,Miláčku, za dvě hodiny letí letadlo. Takže, mohla by jsi s tím balením pohnout?" navrhl jsem a ona otevřela pusu na protest.
,,Nehádal bych se. I já už mám zbaleno," zjevil se ve dveřích Enzo. Ten si to ale umí vždycky načasovat.
,,I ty? Dobrá, co se mi tu neříká?" zeptala se.
,,Jedeme tak nějak za hranice Mystic Falls. Spíš letíme někam daleko," odpověděl jsem a ona protočila oči.
,,Stále si myslíš, že se Kol vrátí?" zeptala se.
,,Kdo je Kol?" vmísil se do řeči Enzo a přešel k nám.
,,Původní. Idiot. Jede po Eleně jako veverka po ořechu." Odpověděl jsem a nasadil šišatý úsměv.
,,Aha, to hodně vysvětluje. Eleno, dělej, balíme!" řekl jí a ona se uchechtla. Pak se tedy vydala ke skříni.
,,Je tvrdohlavá," podíval se na mě Enzo.
,,Má svou hlavu," souhlasil jsem a pozoroval ji místo Enza.
,,Pojď, chci si s tebou promluvit, zatímco bude balit," zamručel a vydal se ke dveřím.
,,Neopustím ji," zašeptal jsem, měl jsem stále strach, že by se tu zjevil Kol a odnesl by mi ji.
,,Nejsem z cukru ani ze skla. Běž, kdyby něco, tak zakřičím," Přešla ke mně a políbila na rty. Pak šla zase balit a já se pousmál. Nebyl jsem z toho nadšený, ale šel jsem za Enzem dolů do obýváku.
,,Kvůli tomuhle chceš odjet? Jak dlouho to vůbec plánuješ?" zeptal se.
,,Od doby, co ten blbec pase po Eleně. Ale rozhodl jsem se až včera, když jsem se dozvěděl, že zůstává v Mystic Falls a neodjíždí- a to mi připomnělo, že bych měl možná dát vědět i hybridovi a Caroline," zamručel jsem a udělal si mentální poznámku o tomhle.
,,Můžeš počítat s mou pomocí," řekl mi a já se pousmál.
,,Jsem rád, že jsi naživu." Pozoroval jsem jeho výraz. Zamračil se, ale pak se usmál. Očividně ho to ještě štvalo a já se nemohl divit.
,,Bude v bezpečí," zamručel jen, než odešel do kuchyně a já se vydal zpátky za Elenou. Když jsem otevřel dveře, tak mě ovanul chladný vánek a uvítal mne prázdný pokoj.
,,Eleno?!" zpanikařil jsem a rozhlížel se. Procházel každý kout.
,,Co se děje?" zeptala se, když vylezla ze skříně s náručí věcí. Oddechl jsem si a přitiskl ji k sobě.
,,Málem jsem z tebe měl infarkt! A to jsem upír." Zavrčel jsem a tiskl ji k sobě.
,,No, dusíš mě, Damone," zachroptěla do mé hrudi a já tedy o kousek poodstoupil.
,,Nebyla jsi tu.. myslel jsem, bál jsem se.. že tě unesl," zašeptal jsem a pohladil ji po tváři.
,,Ne, neboj se." Sotoupla si na špičky a políbila mě. Usmál jsem se a polibek jí oplatil.
,,Tak si dobal a pojedeme," políbil jsem ji na čelo a pozoroval ji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama