Is It Love, What I Feel? ► 1/2 (Damon & Elena)

23. dubna 2016 v 21:14 | Tew* |  Short Stories by Tew*
Téma: The Vampire Diaries
Pár: Damon & Elena
Hl. postavy: Damon, Elena, Grayson
Vedlejší postavy: -------
Anotace: Minulost, rok 1864, kdy sedmnáctiletá Elena zůstává ochraňována otcem, který se bojí, aby se jí něco nestalo, jako její matce. Jenže co se stane, když do jejich domu vkročí Damon Salvatore, který zažádá o něco, co není Eleně zrovna dvakrát příjemné?
Tew*: No, je tu ta jednorázovka s Delenou, je rozdělena na dvě části, možná na víc. Uvidíme. :) Tahlůe část je kratší, jen uvádí do děje. ;) Snad se bude líbit, komentujte, prosím! :)

Budu ráda za každý komentář! :)



Pohled Eleny:
Procházela jsem se po našich zahradách, co jsme měli na našem pozemku. Bylo krásné, slunečné ráno a já už si představovala, jaké překvapení pro mne otec chystá. Říkal, že to bude velké a že to změní můj život. Možná dostanu už svého vlastního koně, kterého mi slibuje už pět let, ale stále se k tomu neměl. Byla bych moc ráda za mého vlastního koně, třeba klisnu, kterou bych pojmenovala Afrodita, protože bude určitě krásná.
Od doby, co zemřela maminka, na mne dohlíží můj tatínek Grayson velmi ostražitě. Skoro nikam sama nesmím. Jediný čas, co si ukradnu pro sebe, je noc, kdy spím a ráno na této zahradě. Maminka sem taky velmi ráda chodila.
Slunce svítilo, květiny otvíraly svá poupata a já s úsměvem přičichla k tulipánu. Maminčině oblíbené květině, kterou tu máme snad nejvíce ze všech. Tento dvoubarevný, červeno-žlutý, tulipán, byl jejím nejoblíbenějším. Vždy si sem chodila mezi květiny a když přišla zpátky do domu, tak zase byla veselá, jako vždy. Jako malá jsem jí říkávala tulipánovka a poté tulinanenka. Jako tulipánová panenka. Vymyslela jsem si svou vlastní zkratku.
,,Eleno! Dceruško, pojď sem!" zvolal můj otec a já se tam zvědavě rozešla.
Nakukovala jsem všemožně do stran, zda něco neuvidím, ale nic. Tedy do té doby, než jsem došla do našeho přijímacího salónku. Můj otec tam stál, jako vždy, v košili, plátěných kalhotách a oblekové vestě. Usmála jsem se na něj, ale pak mi pohled padl na muže stojícího za ním. Černovlasý mladík s nejneuvěřitelnějšíma očima, jako studánky, se usmíval šišatým úsměvem a prohlížel si mou maličkost. Měl na sobě snad všechno černé, až na bílou košili, která na něm jakoby zářila. Skousla jsem si nervózně ret. Kdo je to? Co tu dělá? Milióny otázek mi bloudilo v hlavě a já marně hledala odpovědi.
,,Dobré ráno," ozval se ten neznámý muž. A já se vzpamatovala a udělala nervózní pukrle.
,,Dobré ráno, pane." Odpověděla jsem způsobně a pozorovala ty dva.
,,Eleno, tohle je pan Damon Salvatore. Pane Salvatore, tohle je moje jediná dcera, Elena Gilbertová." Představil nás můj otec a ten Damon přešel ke mně a políbil mi hřbet ruky, jak se sluší.
,,Velmi mne těší," pronesl takovým hlasem, až se mi roztřásla kolena pod tím zvukem. Měl dokonalý hlas, ale co na něm nebylo dokonalého?
,,Tady pan Salvatore, požádal o tvou ruku a já právě souhlasil." Vloudil se do mých myšlenek tatínkův hlas a já ztuhla.
,,Cože?" vyjekla jsem chraplavě a těkala pohledem z jednoho na druhého. Tak tohle bylo to překvapení. No, hádám, že tohle je zlý sen. Začala jsem se štípat do paží, ale ani to nepomohlo, pořád jsem byla tam s nimi.
Pohled Damona:
Vypadala úplně nevinně. Byla krásná, rozkošná, roztomiloučká. Nemohl jsem z ní spustit oči. Jak kráčela, jako kdyby z každého kroku, pohybu, vyzařovala zvědavost, radost, láska. Byla plná radosti, ale jakmile zaslechla, že si ji míním vzít za manželku, jako kdyby její oči ztratily ten radostný třpyt. Začala se nesmyslně štípat do paží, jako kdyby se chtěla probudit ze zlého snu.
Ale viděl jsem to. Viděl jsem, jak si mne prohlížela. Líbil jsem se jí, ale stále nebyla nadšená. Tvářila se zrazeně, ne naštvaně.
,,Doufám, že se ráda stanete mou ženou," řekl jsem s pousmáním a ona vytřeštila ta její hnědá kukadla.
,,Samozřejmě, pane Salvatore," odkašlala si a pousmála se. Viděl jsem, jak je to předstíraný úsměv. Nechtěla mě, ale já se nevzdám. Ona se stane mou ženou za týden a já si za tu dobu získám její srdce. Jsem přeci upír, přežil jsem i smrt, snad mě nenechá nějaká mladá dívka. I když vypadá tak nádherně. Ehm, to můj mozek zase odbočil od tématu.
,,Těším se na naši zítřejší zásnubní hostinu," usmál jsem se a políbil ji na tvář. Pak jsem se rozloučil s jejím otcem a vydal se ke svému koni. Elena Salvatorová. To mi zní jako rajská hudba. Už se těším, až se mnou zůstane po zbytek věčnosti.
Nasedl jsem na své koně, pojmenovaného Árés, po bohu války, a vyjel jsem ke svému novému domu. Ano, ten dům budu za chvíli vlastnit spolu s mou krásnou manželkou. Dobrá, zase utíkám v myšlenkách k té krásce. Ale měl bych si promyslet, jak ji oblékat. Dnes na sobě měla až moc velký výstřih dle mého posouzení. Akorát by mi ji všichni okukovali. Dobrá, začínám se chovat majetnicky k dívce, kterou znám jen chvíli. Co se to se mnou děje? Damon Salvatore se stal zamilovaným idiotem. Jak to ta Elena udělala, že ji nemůžu dostat z hlavy?
Nechal jsem mého sloužícího, Jasona, postarat se o koně a vydal jsem se do své pracovny. Složil jsem na stolek svůj kabát a nalil jsem si dobrého vína. Přešel jsem k malířskému stojanu a prohlížel si obraz, který jsem začal malovat. Elena, jak sedí v obležení květin a plete věneček. Tehdy, když jsem ji tak uviděl, jsem ji začal kreslit nepozorován ve stínech. Nejspíš si ani neuvědomovala, jak si tiše pobrukovala nějakou melodii.
Ano, dnes to nebylo poprvé, co jsem Elenu Gilbertovou spatřil. Pozoruji ji už dobré dva týdny a za tuhle dobu jsem se stihl do ní úplně pobláznit.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama